BWV 21
Ich hatte viel Bekümmernis
Měl jsem mnoho žalosti
- Typ
- Kantáty
- Datace
- 1714
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- C minor
- Obsazení
- 3 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
- Části
- 11
Stručně
V katalogu IMSLP je 0021 vedeno dílo „Ich hatte viel Bekümmernis“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch.
Popis
V katalogu IMSLP je 0021 vedeno dílo „Ich hatte viel Bekümmernis“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch. Katalog uvádí tóninu C minor. Datace v katalogu: 1714.
All of Bach
Behind the music
Nečekané loučení
V úvodním sboru zaznívá ozvěna Vivaldiho houslového koncertu.
Když Bach roku 1703 krátce působil na výmarském dvoře, žil tam mladý princ. Šestiletý Johann Ernst IV. Sasko-Výmarský, narozený roku 1696, byl synem Bachova zaměstnavatele. Možná už tehdy Bach rozpoznal jeho hudební nadání, neboť o několik let později oba spojila právě hudba.
Když se Bach v červenci 1708 vrátil do Výmaru, princ právě vstupoval do dospívání. Jejich společná láska k hudbě dostala nový podnět poté, co se princ v červenci 1713 vrátil z dlouhé cesty po Nizozemsku. Přivezl s sebou nové skladby, mezi nimi Vivaldiho sbírku L’estro armonico, vytištěnou roku 1711 v Amsterdamu. Tyto houslové koncerty a Vivaldiho italský styl s nadšením hráli a upravovali jak Bach, tak Johann Ernst.
Italský vliv byl v Bachově tehdejší vlastní tvorbě slyšet bezprostředně. V úvodním sboru této kantáty zaznívají zřetelné ozvěny jednoho z Vivaldiho koncertů. Raná verze díla vznikla patrně roku 1713 pro pohřeb manželky vysokého dvorského úředníka, který se konal 8. října. Tématem pohřebního kázání byl devatenáctý verš 94. žalmu — přesně ten text, který Bach zhudebnil v úvodním sboru kantáty. Tato první verze obsahovala jen části 2 až 6 a 9.
V březnu 1714 dostal Bach pokyn, že má pro dvorní kapli „monatlich neüe Stücke ufführen“, tedy každý měsíc uvádět nové skladby. Tak se zrodily výmarské chrámové kantáty. Delší verze tohoto díla tam zazněla 17. června, o třetí neděli po svátku Nejsvětější Trojice. Byla to patrně poslední velká Bachova skladba, kterou princ Johann Ernst slyšel. Princ byl nemocný a odjížděl na léčení. Na jaře 1714 pro něj obstarali „holländische Kutsche“, holandský kočár, a 4. července se vydal na cestu. O rok později zemřel, aniž znovu spatřil Výmar nebo Bacha. Shodou okolností se tak tato kantáta s vivaldiovským úvodním sborem stala Bachovým rozloučením s princem.
Části díla
IMSLP uvádí: 11 movements (in 2 parts) Composition Year 1713-23
Poslech
Média zatím čekají na ověření.