BWV 42
Am Abend aber desselbigen Sabbats
Ale večer téhož sobotního dne
- Typ
- Kantáty
- Datace
- 1725
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- D major
- Obsazení
- 4 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
- Části
- 7
Stručně
V katalogu IMSLP je 0042 vedeno dílo „Am Abend aber desselbigen Sabbats“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 4vv ch orch.
Popis
V katalogu IMSLP je 0042 vedeno dílo „Am Abend aber desselbigen Sabbats“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 4vv ch orch. Katalog uvádí tóninu D major. Datace v katalogu: 1725.
All of Bach
Behind the music
Těžiště nahoře
Bach ve vrcholné formě pro velikonoční čas
První částí této kantáty, kterou kdy dirigent Jos van Veldhoven slyšel, byla instrumentální sinfonia – a od té doby mu utkvěla v paměti. „Je tak veselá, a to u Bacha nebývá příliš často. Je zřejmé, že si tu chce velikonoční oslavy ještě na chvíli prodloužit.“
Tato sinfonia mohla kdysi tvořit první větu koncertu pro dva hoboje, fagot a orchestr. Dlouhá altová árie Wo zwei und drei versammlet sind by pak mohla být jeho pomalou větou. Také zde mají hoboje a fagot výraznou úlohu, takže je kantáta v horních hlasech téměř přetížena.
Ale i zbytek skrývá mnohé. Ve větě Verzage nicht se basová linka rozděluje na dvě: vedle duetu sopránu a tenoru tak vzniká ještě duet fagotu, violoncella a cembala na jedné straně a varhan s kontrabasem na straně druhé. A v triumfální závěrečné árii vystupují dvoje sólové housle.
Čtyři sólisté
Tuto kantátu provádíme pouze se čtyřmi zpěváky. Každý z nich má sólový part a skladbu uzavírá chorál, který zpívají všichni společně. V některých provedeních se k takovému čtyřhlasému finále přidávají další zpěváci a vytvoří malý sbor. Nevíme však, jak postupoval sám Bach, protože nikde neuvedl, kolik zpěváků si přál.
V tomto provedení jsme zvolili čtyři sólisty. Jednotlivé linky jsou díky tomu výraznější a posluchač zaslechne více detailů. „U dvojhlasé nebo tříhlasé pasáže v Bachově hudbě by nikoho nenapadlo obsadit každý hlas více zpěváky. Jakmile jsou však hlasy čtyři, najednou z toho musí být sbor. Myslím, že u kantáty, jako je tato, která nevyužívá mnoho nástrojů, lze rozhodnutí pro pouhé čtyři zpěváky velmi dobře obhájit,“ říká umělecký vedoucí a dirigent Jos van Veldhoven.
Místo a varhany
Nahrávka vznikla ve Valonském kostele v samém srdci Amsterdamu. Kostel má nejen dobrou akustiku, ale je také poutním místem varhaníků zásluhou Müllerových varhan z roku 1739.
Varhaník Leo van Doeselaar říká: „Jsou to jedny z nejkrásnějších malých barokních varhan v Nizozemsku. Gustav Leonhardt působil ve Valonském kostele jako varhaník v letech 1959 až 1982. Už v šedesátých letech nechal nástroj obnovit do původní podoby. Jsou to skutečně průkopnické varhany.“ V tomto provedení opravdu používáme tyto „velké“ kostelní varhany. Pozitiv je anachronismus; za Bachových časů se vůbec nepoužíval.
„V Bachově chrámové hudbě hrály continuo vždy velké kostelní varhany. V zásadě měly stejně jemnou registraci jako pozitiv, avšak píšťaly kostelních varhan s mnohem širší menzurou tvoří podstatnější složku zvuku barokního souboru. V barokních chorálech a sborech se používaly silnější rejstříky a basová linka se hrála na pedálu se šestnáctistopým kontrabasovým rejstříkem. Skutečnost, že se tak dříve nehrálo, je vlastně jedním z nezamýšlených zkreslení historicky poučeného přístupu ke zvuku,“ vysvětluje Leo van Doeselaar.
Části díla
IMSLP uvádí: 7 movements Composition Year 1725 in Leipzig
Poslech
Média zatím čekají na ověření.