BWV 47

Wer sich selbst erhöhet

Kdo se sám povyšuje

Typ
Kantáty
Datace
1726
Místo
neuvedeno
Tónina
G minor
Obsazení
2 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
Části
5

Stručně

V katalogu IMSLP je 0047 vedeno dílo „Wer sich selbst erhöhet“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 2vv ch orch.

Popis

V katalogu IMSLP je 0047 vedeno dílo „Wer sich selbst erhöhet“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 2vv ch orch. Katalog uvádí tóninu G minor. Datace v katalogu: 1726.

All of Bach

Behind the music

BWV 47 vznikla pro 17. neděli po Trojici a poprvé zazněla 13. října 1726 v Lipsku. Text Johanna Friedricha Helbiga vychází z evangelijního podobenství o hostině a pokoře: „Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Architektonická velkolepost úvodní fugy

Úvodní sbor v tónině d moll je jednou z nejpřísnějších a nejmonumentálnějších sborových fug v celé Bachově tvorbě. Téma je vystavěno z prudce stoupajícího motivu vyjadřujícího pýchu a následného strmého pádu do hloubky, který plasticky zpodobňuje pokoření pyšných. Tento sbor později inspiroval řadu skladatelů včetně Felixe Mendelssohna.

Sólové varhany a houslová virtuozita

Sopránová árie ve 2. větě přináší virtuózní part pro sólové housle, v němž se zrcadlí modlitba za pravou pokoru srdce. Neméně působivá je basová árie, v níž Bach předepsal obligátní varhanní part. Závěrečný chorál je čtyřhlasou úpravou slavné písně Johanna Hermanna.

Části díla

IMSLP uvádí: 5 movements Composition Year 1726 in Leipzig

Poslech

Média zatím čekají na ověření.