BWV 47
Wer sich selbst erhöhet
Kdo se sám povyšuje
- Typ
- Kantáty
- Datace
- 1726
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- G minor
- Obsazení
- 2 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
- Části
- 5
Stručně
V katalogu IMSLP je 0047 vedeno dílo „Wer sich selbst erhöhet“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 2vv ch orch.
Popis
V katalogu IMSLP je 0047 vedeno dílo „Wer sich selbst erhöhet“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 2vv ch orch. Katalog uvádí tóninu G minor. Datace v katalogu: 1726.
All of Bach
Behind the music
BWV 47 vznikla pro 17. neděli po Trojici a poprvé zazněla 13. října 1726 v Lipsku. Text Johanna Friedricha Helbiga vychází z evangelijního podobenství o hostině a pokoře: „Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
Architektonická velkolepost úvodní fugy
Úvodní sbor v tónině d moll je jednou z nejpřísnějších a nejmonumentálnějších sborových fug v celé Bachově tvorbě. Téma je vystavěno z prudce stoupajícího motivu vyjadřujícího pýchu a následného strmého pádu do hloubky, který plasticky zpodobňuje pokoření pyšných. Tento sbor později inspiroval řadu skladatelů včetně Felixe Mendelssohna.
Sólové varhany a houslová virtuozita
Sopránová árie ve 2. větě přináší virtuózní part pro sólové housle, v němž se zrcadlí modlitba za pravou pokoru srdce. Neméně působivá je basová árie, v níž Bach předepsal obligátní varhanní part. Závěrečný chorál je čtyřhlasou úpravou slavné písně Johanna Hermanna.
Části díla
IMSLP uvádí: 5 movements Composition Year 1726 in Leipzig
Poslech
Média zatím čekají na ověření.