BWV 60

O Ewigkeit, du Donnerwort (Dialogue zwischen Furcht und Hoffnung)

Ó věčnosti, ty hromové slovo (Dialog mezi strachem a nadějí)

6 / 10 · Poctivá práce
Typ
Kantáty
Datace
1723
Místo
neuvedeno
Tónina
D major
Obsazení
3 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
Části
5
Délka nahrávky
16 min 14 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0060 vedeno dílo „O Ewigkeit, du Donnerwort (Dialogue zwischen Furcht und Hoffnung)“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch.

Popis

V katalogu IMSLP je 0060 vedeno dílo „O Ewigkeit, du Donnerwort (Dialogue zwischen Furcht und Hoffnung)“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch. Katalog uvádí tóninu D major. Datace v katalogu: 1723.

All of Bach

Behind the music

Mezi nadějí a strachem

V této dialogické kantátě může duši upokojit jedině Bible

V luterské víře Bachovy doby bylo mnoho důvodů ke strachu. Pozemský život byl žumpou utrpení – jediným dlouhým řetězem nářků, stížností, starostí a bědování. Na konci člověka, měl-li štěstí, čekala nebeská odměna. Jak si však mohl být jistý, že ji obdrží? Tato otázka naplňovala sbory věřících Bachovy doby hlubokou úzkostí. Jejich úkolem bylo uchovat si navzdory všemu strachu naději.

V této dialogické kantátě spolu Strach a Naděje doslova svádějí zápas. Každý z citů představuje jeden zpěvák: Strach alt – za Bachových časů chlapecký hlas – a Naději tenor. Chorál O Ewigkeit, du Donnerwort otevírá skladbu mrazivým způsobem. Doprovod zní nervózně a rozjitřeně. Nad ním zpívá alt chorální melodii, podepřenou barokním lesním rohem: slavnostně, avšak neklidným doprovodem zároveň zastřeně. Zatímco Strach zpívá o „velikém zármutku“ a „úzkostném srdci“, Naděje jej znovu a znovu přerušuje biblickými slovy: „Očekávám tvé spasení.“ Strach se však utišit nedá. Také v následujícím recitativu a poté v duetu proti němu Naděje bojuje marně.

Teprve ve čtvrté větě, poslední před závěrečným chorálem, Strach konečně upokojí slova ze Zjevení Janova: „Blaze mrtvým, kteří od této chvíle umírají v Pánu.“ Ukazuje se, že právě nejděsivější biblická kniha se svým líčením konce časů dokáže přinést také největší útěchu.

V závěrečném chorálu jsou všechny útrapy kantáty překonány. Strach ze smrti zcela zmizel a vystřídala jej opravdová touha zemřít: „Již dost, můj Pane… kráčím do nebeského domu… má veliká bída zůstává zde na zemi. Již dost.“ To vše se odehrává v patrně nejodvážnější Bachově harmonizaci chorálu. První tři tóny melodie stoupají vždy o celý tón, a dospějí tak k tritónu, svrchovaně disonantnímu intervalu. Zatímco dnes se jej často obáváme jako pověstného diabolus in musica, zde jej můžeme chápat jako mocnou touhu, která prolomí všechna pozemská pravidla, aby mohla vystoupat do nebe.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 5 movements Composition Year 1723 in Leipzig

Poslech