BWV 89

Was soll ich aus dir machen, Ephraim

Co mám s tebou dělat, Efraíme

Typ
Kantáty
Datace
1723
Místo
neuvedeno
Tónina
C minor
Obsazení
3 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
Části
6

Stručně

V katalogu IMSLP je 0089 vedeno dílo „Was soll ich aus dir machen, Ephraim“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch.

Popis

V katalogu IMSLP je 0089 vedeno dílo „Was soll ich aus dir machen, Ephraim“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch. Katalog uvádí tóninu C minor. Datace v katalogu: 1723.

All of Bach

Behind the music

Božské dilema

Bach v této kantátě zhudebňuje Boží vnitřní spor mezi spravedlností a milosrdenstvím

Bachovy kantáty obvykle otázkou nezačínají. BWV 89 však ano, a otázku v knize Ozeáš klade sám Bůh: „Co si s tebou mám počít, Efrajime?“ Německý teolog sedmnáctého století Johann Benedict Carpzov ve svém výkladu Biblia parva philologico-exegetica vysvětluje, že taková otázka se nazývá contentio: je to jakási rozprava se sebou samým, zde o volbě mezi spravedlností a milosrdenstvím. S výjimkou nejhorlivějších čtenářů Bible posluchači patrně hned nepoznají starozákonní jména, která slyší: Efrajim, Adma a Sebojím. Carpzov má vysvětlení i pro ně. Bůh zvažuje, zda má Efrajimův kmen zničit jako města Admu a Sebojím, která byla vyhlazena spolu se Sodomou a Gomorou.

Bach zdůrazňuje Boží vnitřní spor tím, že dvakrát nechá položenou otázku viset ve vzduchu bez odpovědi. Jako by se Bůh s bradou v dlani ještě chvíli rozmýšlel. Poté přijde se slovem aber, „avšak“, osvobozující odpověď: místo trestu milost. A právě o tom podle Carpzova tento poněkud nesnadný biblický úryvek se všemi svými jmény pojednává: „Je to překypující, krásná a útěšná řeč, již Pán pronáší ke svému lidu, či spíše ke kajícníkům a zbožným v obci.“ Naříkavé motivy dvou hobojů znějí jako lid prosící o milost. A lovecký roh? Za ním nejspíš žádnou konkrétní myšlenku hledat nemusíme. Bach jej přidal na poslední chvíli, když už byla árie hotová, snad proto, že se náhle objevil volný hornista.

Následující altová árie hovoří především o odplatě a odkazuje také ke zkáze Sodomy. Doprovod pouhého bassa continua jí dodává přísný zvuk, v němž se stále vrací úvodní motiv spojený se slovy Ein unbarmherziges Gerichte – nemilosrdný soud. V tomto provedení jej dále podtrhuje početnější obsazení violoncella, fagotu, kontrabasu a varhan. V závěru sopránového recitativu se nálada konečně promění: s dlouze protaženým slovem wende se vrací milosrdenství. Také následující árie začíná stejně jako árie první otázkou. Tentokrát v ní však není strach ani nejistota, nýbrž radostná důvěra. Právě tak lze – jak slyšíme v závěrečném chorálu – přemoci smrt, ďábla, peklo a hřích.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 6 movements Composition Year 1723 in Leipzig

Poslech

Média zatím čekají na ověření.