BWV 136

Erforsche mich, Gott, und erfahre mein Herz

Vyzkoušej mě, Bože, a prozkoumej mé srdce

8 / 10 · Výborný Bach
Typ
Kantáty
Datace
1723
Místo
neuvedeno
Tónina
A major
Obsazení
3 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
Části
6
Délka nahrávky
18 min 28 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0136 vedeno dílo „Erforsche mich, Gott, und erfahre mein Herz“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch.

Popis

V katalogu IMSLP je 0136 vedeno dílo „Erforsche mich, Gott, und erfahre mein Herz“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch. Katalog uvádí tóninu A major. Datace v katalogu: 1723. Poznámka IMSLP: partly re-used in BWV 234.

All of Bach

Behind the music

BWV 136 je duchovní kantáta „Erforsche mich, Gott, und erfahre mein Herz“ (Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce), kterou Johann Sebastian Bach zkomponoval v Lipsku pro 8. neděli po Trojici a poprvé provedl 18. července 1723.

Liturgický kontext a poselství

Kantáta vznikla necelé dva měsíce po Bachově nástupu do úřadu lipského svatotomašského kantora. Bach byl uprostřed obrovského tvůrčího vzepětí svého prvního kantátového cyklu (1723/1724), v němž týden co týden uváděl novou kompozici.

Předepsaným evangelijním čtením pro 8. neděli po Trojici je úryvek z Matoušova evangelia (Mt 7, 15–23) – Ježíšovo varování před falešnými proroky („Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci... Po jejich ovoci je poznáte“).

Text neznámého libretisty na evangelium přímo navazuje:

 Dictum (1. věta): Vychází ze slavného verše Žalmu 139, 23: „Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce; zkoušej mě a poznej mé myšlenky!“ Před Bohem nelze hrát divadlo vnější zbožnosti, vidí přímo do nitra člověka.

 Vnitřní věty (2.–5.): Reflektují lidské pokrytectví, hrozbu Božího soudu, kdy vše skryté vyjde na světlo, a následnou útěchu v Kristově vykupitelské oběti.

 Závěrečný chorál (6. věta): Využívá 9. sloku hymnu Wo soll ich fliehen hin od Johanna Heermanna (1630).

Hudební struktura a průběh vět

Kantáta má sevřenou šestivětou architekturu s pozoruhodně pestrou instrumentací:

 1. Coro (SATB): Erforsche mich, Gott, und erfahre mein Herz (A dur, 12/8)

Místo přísného či hrozivého tónu otevírá Bach kantátu překvapivě svěžím, rytmicky houpavým sborovým vstupem v pastorálním gigue charakteru. Zvuku dominuje lesní roh (corno da caccia), který se proplétá s hoboji a smyčci. Po instrumentálním ritornelu následuje rozsáhlé fugové rozvedení sborových hlasů.

 2. Recitativo (Tenor, continuo): Ach, daß der Fluch, so dort die Erde schlägt (fis moll)

Stručné secco recitativum přecházející ze starozákonního prokletí hříchu k osobní sebereflexi.

 3. Aria (Alt, Oboe d'amore, continuo): Es kömmt ein Tag, so frei erhellt (fis moll, 3/4)

Expresivní, temně zbarvená věta. Zádumčivý tón hoboje d'amore a altového partu vykresluje den posledního soudu, kdy pokrytci stanou odhaleni před Boží tváří.

 4. Recitativo (Bas, continuo): Die Himmel selber sind nicht rein (h moll)

Basový recitativ připomínající, že ani nebesa nejsou před Bohem bez poskvrny, ústící v touhu po očištění.

 5. Aria – Duetto (Tenor, Bas, housle all'unisono, continuo): Uns treffen zwar der Sünden Flecken (h moll, 12/8)

Jiskřivý a rytmicky členitý duet. Housle hrající v unisonu vedou energický motiv s výraznými synkopami a šestnáctinovými běhy, zatímco tenor a bas se střídají a proplétají v textu o očištění hříchů Kristovou krví.

 6. Choral (SATB, orchestr colla parte): Dein Blut, der edle Saft (h moll / fis moll, 4/4)

Závěrečná čtyřhlasá sazba na tradiční nápěv Auf meinen lieben Gott. Lesní roh hraje colla parte s vrchním sopránovým hlasem, čímž celou kantátu barevně uzavírá.

Pozdější využití: Parodie v Mši A dur (BWV 234)

Johann Sebastian Bach považoval hudební materiál z BWV 136 za mimořádně zdařilý. Když na sklonku 30. let 17. století (kolem roku 1738) sestavoval své čtyři luteránské mše (Missa obsahující pouze Kyrie a Gloria), sáhl po BWV 136 při tvorbě Mše A dur (BWV 234):

 Z úvodního sboru Erforsche mich, Gott vytvořil monumentální závěrečnou část Cum Sancto Spiritu.

 Z tenor-basového duetu Uns treffen zwar der Sünden Flecken vytvořil basovou árii Domine Deus.


Části díla

IMSLP uvádí: 6 movements Composition Year 1723 in Leipzig

Poslech