BWV 137
Lobe den Herren, den mächtigen König der Ehren
Chválej Pána, mocného krále slávy
- Typ
- Kantáty
- Datace
- 1725
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- C major
- Obsazení
- 4 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
- Části
- 5
Stručně
V katalogu IMSLP je 0137 vedeno dílo „Lobe den Herren, den mächtigen König der Ehren“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 4vv ch orch.
Popis
V katalogu IMSLP je 0137 vedeno dílo „Lobe den Herren, den mächtigen König der Ehren“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 4vv ch orch. Katalog uvádí tóninu C major. Datace v katalogu: 1725. Poznámka IMSLP: movt.II adapted in BWV 650.
All of Bach
Behind the music
Všudypřítomný chorál
Bach si uvědomoval nebezpečí jednotvárnosti
Bach si v této skladbě vymezil jasné hranice. Použil úplný a nijak neupravený text známé písně Joachima Neandera. Původní píseň má pět slok a kantáta stejný počet vět. Recitativy zde nejsou. Skladbě tohoto typu se říká chorální kantáta.
Známou podobu chorálu slyšíme teprve na konci, ve čtyřhlasé sazbě s melodií v nejvyšším hlasu. V prvních čtyřech větách Bach její materiál proplétá hudbou pokaždé jinak. Jak v rozhovoru vysvětluje dirigent Peter Dijkstra, za východisko hudební inspirace si vždy bere jiný aspekt textu. V úvodním sboru zpívají chorální melodii soprány. V první árii přednáší alt ozdobenou druhou sloku, zatímco kolem něj sólové housle střelhbitě krouží v pasážích. Tuto árii Bach později přepracoval do jednoho ze Schüblerových chorálů pro varhany, BWV 650.
V následující árii – duetu sopránu a basu, který doprovází duet dvou hobojů – použil jako hlavní motiv pouze první tóny chorální melodie. Třetí árie má výrazně pohyblivý tenorový part, zatímco první trubka nebo hoboj hraje celý chorál. Základní tónina a moll této árie a C dur chorální melodie vytvářejí působivé harmonické napětí.
Rozdílné způsoby, jimiž Bach chorál do kantáty začlenil, naznačují, že si dobře uvědomoval nebezpečí jisté jednotvárnosti. Třídobému metru se sice nevyhnul, podnikl však alespoň malý výlet tóninami. Z C dur přechází do G dur, poté do e moll a a moll, načež se kantáta vrací do C dur.
Části díla
IMSLP uvádí: 5 movements Composition Year 1725 in Leipzig
Poslech
Média zatím čekají na ověření.