BWV 159
Sehet, wir geh'n hinauf gen Jerusalem
Hle, kráčíme vzhůru k Jeruzalému
- Typ
- Kantáty
- Datace
- 1729
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- C minor
- Obsazení
- 3 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
- Části
- 5
Stručně
V katalogu IMSLP je 0159 vedeno dílo „Sehet, wir geh'n hinauf gen Jerusalem“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch.
Popis
V katalogu IMSLP je 0159 vedeno dílo „Sehet, wir geh'n hinauf gen Jerusalem“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch. Katalog uvádí tóninu C minor. Datace v katalogu: 1729.
All of Bach
Behind the music
Malé pašije
Kantáta pro velké varhany a pouhé čtyři zpěváky
Tato skladba připomíná Bachovy Matoušovy a Janovy pašije. V nádherném dialogu Ježíš oznamuje, že se vydává do Jeruzaléma. Duše, kterou představuje alt, se jej snaží varovat: buď opatrný, čeká tě tam kříž! Hlavní témata odevzdanosti a utrpení jsou citově velmi působivá. Altista Alex Potter se domnívá, že podobný duet musel lipskou obec věřících šokovat. „Představa Bacha jako zbožného otce chrámové hudby vznikla v devatenáctém století. Za jeho života se však zpívané dialogy spojovaly především s operou a nejzbožnějším návštěvníkům kostela musely připadat nevkusné.“
Kantáta byla napsána pro poslední neděli před postní dobou. V závěrečné árii zpívá bas Es ist vollbracht – Dokonáno jest. Alex Potter vysvětluje: „Není to samozřejmě tragický konec, neboť ukřižování znamená završení Božího plánu. Poslouchejte smyčce: vytvářejí jakousi svatozář podobnou té, kterou měl Kristus v Matoušových pašijích, ale na kříži ji ztratil. Nyní se svatozář vrátila, protože Ježíš zvítězil nad smrtí a přinesl spásu.“
Čtyři sólisté
Tuto kantátu provádíme pouze se čtyřmi zpěváky. Každý z nich má sólový part a skladbu uzavírá chorál, který zpívají všichni společně. V některých provedeních se k takovému čtyřhlasému finále přidávají další zpěváci a vytvoří malý sbor. Nevíme však, jak postupoval sám Bach, protože nikde neuvedl, kolik zpěváků si přál.
V tomto provedení jsme zvolili čtyři sólisty. Jednotlivé linky jsou díky tomu výraznější a posluchač zaslechne více detailů. „U dvojhlasé nebo tříhlasé pasáže v Bachově hudbě by nikoho nenapadlo obsadit každý hlas více zpěváky. Jakmile jsou však hlasy čtyři, najednou z toho musí být sbor. Myslím, že u kantáty, jako je tato, která nevyužívá mnoho nástrojů, lze rozhodnutí pro pouhé čtyři zpěváky velmi dobře obhájit,“ říká umělecký vedoucí a dirigent Jos van Veldhoven.
Místo a varhany
Nahrávka vznikla ve Valonském kostele v samém srdci Amsterdamu. Kostel má nejen dobrou akustiku, ale je také poutním místem varhaníků zásluhou Müllerových varhan z roku 1739.
Varhaník Leo van Doeselaar říká: „Jsou to jedny z nejkrásnějších malých barokních varhan v Nizozemsku. Gustav Leonhardt působil ve Valonském kostele jako varhaník v letech 1959 až 1982. Už v šedesátých letech nechal nástroj obnovit do původní podoby. Jsou to skutečně průkopnické varhany.“ V tomto provedení opravdu používáme tyto „velké“ kostelní varhany. Pozitiv je anachronismus; za Bachových časů se vůbec nepoužíval.
„V Bachově chrámové hudbě hrály continuo vždy velké kostelní varhany. V zásadě měly stejně jemnou registraci jako pozitiv, avšak píšťaly kostelních varhan s mnohem širší menzurou tvoří podstatnější složku zvuku barokního souboru. V barokních chorálech a sborech se používaly silnější rejstříky a basová linka se hrála na pedálu se šestnáctistopým kontrabasovým rejstříkem. Skutečnost, že se tak dříve nehrálo, je vlastně jedním z nezamýšlených zkreslení historicky poučeného přístupu ke zvuku,“ vysvětluje Leo van Doeselaar.
Části díla
IMSLP uvádí: 5 movements Composition Year 1729 in Leipzig
Poslech
Sehet, wir gehn hinauf gen Jerusalem
the Nederlands Bach Society
Otevřít nahrávku