BWV 182/1
Himmelskönig, sei willkommen
Nebeský králi, buď pozdraván
- Typ
- Kantáty
- Datace
- 1714
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- G major
- Obsazení
- 3 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
- Části
- 8
Stručně
V katalogu IMSLP je 0182/1 vedeno dílo „Himmelskönig, sei willkommen“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch.
Popis
V katalogu IMSLP je 0182/1 vedeno dílo „Himmelskönig, sei willkommen“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch. Katalog uvádí tóninu G major. Datace v katalogu: 1714. Poznámka IMSLP: 1st version.
All of Bach
Behind the music
BWV 182, kantáta Himmelskönig, sei willkommen („Vítej, nebeský Králi“), představuje zásadní milník v Bachově tvůrčím životě. Jde o jeho slavnostní inaugurační dílo v roli koncertního mistra na vévodském dvoře ve Výmaru, kam byl jmenován na jaře roku 1714 s povinností zkomponovat a provést novou kantátu každé čtyři týdny.
Výmarský debut v Nebeském hradě
Premiéra proběhla 25. března 1714, kdy se výjimečně prolnula Květná neděle (vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma) se svátkem Zvěstování Páně. Kantáta zazněla ve výmarské zámecké kapli zvané Himmelsburg („Nebeský hrad“). Kaple byla proslulá svou neobvyklou architekturou: hudebníci a zpěváci byli umístěni na vysoké empoře pod malovaným stropem dvanáct metrů nad posluchači a zvuk do chrámové lodi pronikal kruhovým otvorem v klenbě, jako by sestupoval přímo z nebes.
Královský průvod a intimní zbožnost
Kantátu otevírá půvabná instrumentální Sonata v rytmu francouzské ouvertury. Tečkovaný rytmus smyčců v pizzicatu a sólová zobcová flétna evokují radostný, lehký krok krále vstupujícího do bran Jeruzaléma. Následující rozsáhlý sbor rozvíjí vřelou motetovou polyfonii, v níž sbor volá: „Vítej, nebeský Králi, nechť i my jsme tvým Sionem!“ Kontrastem k oslavnému úvodu je hluboce meditativní altová árie s obligátní flétnou a virtuózní basová árie, po nichž následuje propracovaný chorál a radostný závěrečný sbor v tanečním třídobém metru.
Pozdější osudy skladby
V Lipsku platil během postní doby přísný zákaz figurální hudby (tzv. tempus clausum), takže na Květnou neděli se kantáty neprováděly. Bach si však této výmarské kompozice natolik cenil, že ji v Lipsku opakovaně uvedl při svátku Zvěstování Páně (v letech 1724 a 1728), pro nějž vypracoval drobné úpravy v instrumentaci.
Části díla
IMSLP uvádí: 8 movements Composition Year 1714-28 in Weimar, Leipzig
Poslech
Média zatím čekají na ověření.