BWV 191
Gloria in excelsis Deo
- Typ
- Kantáty
- Datace
- 1741–45
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- D major
- Obsazení
- 2 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
- Části
- 3
Stručně
V katalogu IMSLP je 0191 vedeno dílo „Gloria in excelsis Deo“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 2vv ch orch.
Popis
V katalogu IMSLP je 0191 vedeno dílo „Gloria in excelsis Deo“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 2vv ch orch. Katalog uvádí tóninu D major. Datace v katalogu: 1741–45. Poznámka IMSLP: based on BWV 232/1.
All of Bach
Behind the music
Mimořádně přizpůsobivá
Bach se opětovného používání vlastní hudby nebál a dělal to nejrůznějšími způsoby
Lipsko mělo štěstí. Toto slavnostní Gloria bylo původně součástí krátké mše, kterou Bach věnoval jako dar drážďanskému kurfiřtovi. Hudba tedy nebyla určena pro Lipsko a neměla se tam provádět. Škoda – a možná si to myslel i Bach. Nevíme přesně, kdy a proč Gloria ze mše přepracoval na kantátu. Pozoruhodné je, že také pro lipskou úpravu ponechal latinský text. Latinská chrámová hudba nebyla v Lipsku běžná ani o Božím hodu vánočním. Zjevně se však naskytla vhodná příležitost, a město si tak mohlo vychutnat vánoční hudbu v královském stylu. Skladba je pětihlasá, jak bývalo zvykem v Drážďanech. Královské je i obsazení: orchestr obohacují pestré barvy hobojů, fléten a fagotu, stejně jako trubek a tympánů.
Je zajímavé sledovat, jak tvořivě zde Bach zachází s vlastní skladbou. Slova i hudba první věty jsou téměř totožné s mší, a padnou si tedy jako ulité. Zpěv tančících andělů je nebeský a v Et in terra pax pokojně sestoupíme na zem.
V duetu tenoru a sopránu sice Bach opsal vlastní noty, podložil je však novými slovy. Místo Domine Deus, které v mešním Gloria následuje, slyšíme Gloria Patri, začátek doxologie, formule uzavírající žalmy. Druhou část duetu Bach vypustil.
Mnohem důkladnější práci vyžadovala třetí věta. Původní slova Cum Sancto Spiritu in gloria Dei Patris, amen nahradil textem Sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum, amen. Ten měl příliš mnoho slabik, a tak Bach přidal šest nových taktů hudby. Flétnám navíc svěřil mnohem samostatnější part a provedl i další změny v instrumentaci.
Bach tak bezděčně předvedl, jak pružně dokáže nakládat s vlastními partiturami. Opakovaného použití svých not se vůbec nebál. Někdy mu to mohlo ušetřit čas, jako v první větě této kantáty, přepracování třetí věty pro nový text ho však možná stálo ještě více úsilí než vytvoření nové hudby.
Části díla
IMSLP uvádí: 3 movements Composition Year 1733 (or 1743-46) in Leipzig
Poslech
Média zatím čekají na ověření.