BWV 211

Schweigt stille, plaudert nicht ("Kaffee-Kantate" / "Coffee Cantata")

Mlčte tiše, nemluvte

Typ
Kantáty
Datace
1732–34
Místo
neuvedeno
Tónina
G major
Obsazení
3 × sólové hlasy · orchestr
Části
10

Stručně

V katalogu IMSLP je 0211 vedeno dílo „Schweigt stille, plaudert nicht ("Kaffee-Kantate" / "Coffee Cantata")“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv orch.

Popis

V katalogu IMSLP je 0211 vedeno dílo „Schweigt stille, plaudert nicht ("Kaffee-Kantate" / "Coffee Cantata")“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv orch. Katalog uvádí tóninu G major. Datace v katalogu: 1732–34.

All of Bach

Behind the music

Jak lahodný šálek kávy!

Pití kávy nebylo za Bachových časů bez kontroverzí

Káva je neoddělitelně spojena s Nizozemskem. Od počátku osmnáctého století zakládala Nizozemská východoindická společnost vlastní kávové plantáže na Jávě jako alternativu k dovozu z Jemenu. Kolem roku 1720 tak byli Nizozemci hlavními dodavateli kávy do Evropy.

Kultura pití kávy, původně arabský zvyk, se od počátku osmnáctého století šířila po celé Evropě: nejprve mezi šlechtickou elitou a poté mezi měšťanstvem. Kavárny vyrůstaly všude. Jen v Lipsku jich bylo více než deset. Od roku 1723 sloužila kavárna Gottfrieda Zimmermanna jako stálé působiště nejlepšího městského souboru amatérských hudebníků. Roku 1729 se vedení tohoto ansámblu zvaného Collegium musicum ujal Bach. Kávová kantáta vznikla kolem roku 1734 pro koncerty v Zimmermannově kavárně.

Pití kávy tehdy rozhodně nebylo bez kontroverzí. Účinky nápoje ještě nikdo neznal. Text Bachova libretisty Picandera vypráví o závislé dívce a svéhlavých ženách a nikdy nemá daleko k erotickým narážkám. Hlavní postava Liesgen je ochotna vzdát se večírků i módních šatů, jen aby si udržela svůj kávový návyk. Když však otec prohlásí, že jinak nikdy nedostane manžela, zdánlivě ustoupí. „Ach, manžela!“ rozplývá se. „Abych konečně před spaním dostala statného milence.“ Ve skutečnosti si ovšem zařídí obojí: milence i šálek kávy.

Už roku 1860 použil Multatuli ve svém románu Max Havelaar jávskou kávu k odsouzení koloniálního vykořisťování Nizozemské východní Indie. Také naše provedení Kávové kantáty má vazbu k této nizozemské koloniální minulosti. Nahrávalo se v hlavní budově vysílače Radio Kootwijk, rozhlasové stanice z počátku dvacátého století v národním parku Hoge Veluwe, která zajišťovala spojení mezi Nizozemskem a jeho koloniemi. „Haló, Bandung, slyšíte mě?“ ptala se královna matka Emma při zahájení provozu roku 1929, kdy z Jávy stále proudilo ohromné množství kávy.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 10 movements Composition Year 1734-35 in Leipzig

Poslech

Média zatím čekají na ověření.