BWV 231
Sei Lob und Preis mit Ehren
Buď chvála a cześć s poctou
- Typ
- Chorály a větší duchovní skladby
- Datace
- —
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- C major
- Obsazení
- 2 × smíšený sbor
- Části
- neuvedeno
Stručně
V katalogu IMSLP je 0231 vedeno dílo „Sei Lob und Preis mit Ehren“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 2ch.
Popis
V katalogu IMSLP je 0231 vedeno dílo „Sei Lob und Preis mit Ehren“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 2ch. Katalog uvádí tóninu C major. Datace v katalogu: —. Poznámka IMSLP: based partly on BWV 28 and music by Georg Philipp Telemann; spurious; probably composed by Johann Gottlob Harrer.
All of Bach
Behind the music
BWV 231, moteto Sei Lob und Preis mit Ehren („Budiž chvála a sláva s poctou“), představuje mistrovskou ukázku polyfonního motetového stylu v tradičním duchu stile antico. Skladba byla v 19. a 20. století předmětem dlouhých muzikologických debat o autorství a původu.
Záhada autorství a kantáta BWV 28
Skladba byla původně zařazena do dodatků Telemannova či Bachova díla a v některých pramenech kolovala pod Telemannovým jménem. Teprve moderní kritický výzkum definitivně prokázal, že jde o samostatnou motetovou úpravu druhé věty Bachovy novoroční kantáty BWV 28 (Gottlob! nun geht das Jahr zu Ende), která poprvé zazněla v Lipsku 30. prosince 1725.
Přísný kontrapunkt a cantus firmus
Základem kompozice je proslulá luteránská chorální píseň Johanna Gramanna z roku 1540 (parafráze 103. žalmu). Formální stavba je dokonale logická: zatímco soprán přednáší chorální melodii v dlouhých, vznešených notových hodnotách jako neochvějný cantus firmus, spodní tři hlasy (alt, tenor a bas) předjímají každý verš bohatě členěnou, rytmicky živou polyfonní imitací.
Samostatný život moteta
Moteto se po Bachově smrti těšilo značné oblibě pro svou vyrovnanost a zpěvnost. Jako samostatná skladba bylo upraveno pravděpodobně samotným Bachem nebo jeho bezprostředními žáky pro potřeby sboru chrámu sv. Tomáše a zařazeno do sbírky motet používaných při běžných bohoslužbách.