BWV 244

Matthäuspassion (St. Matthew Passion)

10 / 10 · Božská hudba
Typ
Chorály a větší duchovní skladby
Datace
1736–42
Místo
neuvedeno
Tónina
neuvedena
Obsazení
sólové hlasy · 2 × smíšený sbor · 2 × orchestr
Části
2
Délka nahrávky
2 h 44 min 31 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0244 vedeno dílo „Matthäuspassion (St. Matthew Passion)“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: vv 2ch 2orch.

Popis

V katalogu IMSLP je 0244 vedeno dílo „Matthäuspassion (St. Matthew Passion)“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: vv 2ch 2orch. Datace v katalogu: 1736–42. Poznámka IMSLP: 2nd version of BWV 244b.

All of Bach

Behind the music

Základy Matoušových pašijí

Zrada, soud a smrt, ale především láska: ačkoli je většina slov Matoušových pašijí stará téměř dva tisíce let, jejich poselství zůstává aktuální

Matoušovy pašije vyprávějí příběh posledních Ježíšových dnů. Je zrazen, souzen, ukřižován a pohřben. Text sestavil Picander, pseudonym Christiana Friedricha Henriciho, patrně v úzké spolupráci se samotným Bachem. Za základ si vzali příběh evangelisty Matouše. Protože v něm promlouvají různé skupiny a postavy, dostávají zpěváci odlišné role: Krista, Jidáše, Petra, služku, učedníky, velekněze, lid, vojáky a další.

V klíčových okamžicích příběhu vložili Bach s Picanderem chorály a árie, které nad biblickým dějem rozjímají. Dění se zastaví a události jsou zasazeny do teologického kontextu Bachovy doby. Slova a melodie chorálů pocházejí z luterského zpěvníku a lipská obec věřících je dobře znala. Bachovy harmonie byly sice nové, nápěv i text však každý poznal. Naproti tomu text úvodního a závěrečného sboru a árií vznikl zcela nově. Árie i chorály přitom často plynule navazují na slova evangelia.

Picander ve svém textu rozlišuje dvě skupiny: na jedné straně „dcery Siónské“, tedy Jeruzalém, na straně druhé věřící duše. Často je nechává vstupovat do vzájemného dialogu. Bach tento účinek zesiluje dvěma samostatnými soubory zpěváků a instrumentalistů, které označuje jako coro I a coro II. Každý má vlastní funkci. První sbor je součástí příběhu a přináší nejdůležitější citové reakce, například v áriích Erbarme dich a Aus Liebe. Druhý sbor klade otázky, komentuje a vyvozuje závěry.

V chorálech Bach oba soubory spojuje a celá skupina podpírá pronesené slovo. Oba sbory současně používá také tam, kde chce s největší silou vykreslit rozzuřený dav, například v Lass ihn kreuzigen. První sbor vždy vede a druhý jej následuje.

„Nizozemské“ pašije

Ať už mají rádi klasickou hudbu, či nikoli, Matoušovy pašije zná v Nizozemsku prakticky každý. Každoročně propuká v měsíci před Velikonocemi skutečné „matoušovské šílenství“. Každé město má vlastní provedení a každý alespoň trochu větší koncertní sál hned dvě či tři. Nizozemská premiéra Matoušových pašijí se konala roku 1870 v Rotterdamu, Amsterdam následoval roku 1874. Willem Mengelberg pak s orchestrem Concertgebouw založil v Amsterdamu pašijovou tradici, která trvá dodnes. Jako reakce na Mengelbergova provedení vznikla roku 1921 Nizozemská bachovská společnost. Její zakladatelé se domnívali, že Matoušovy pašije mají zaznívat tam, kam patří – v kostele. Každoroční provedení společnosti v Naardenu postupně vyrostlo v „ty“ nizozemské Matoušovy pašije.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 2 parts in 68 numbers Composition Year 1736, revised 1742, 1743-46

Poslech