BWV 295
Des heilgen Geistes reiche Gnad
Bohatá milost svatého Ducha
- Typ
- Chorály a větší duchovní skladby
- Datace
- ?
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- D minor
- Obsazení
- smíšený sbor
- Části
- neuvedeno
- Délka nahrávky
- 48 s
Stručně
V katalogu IMSLP je 0295 vedeno dílo „Des heilgen Geistes reiche Gnad“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: ch.
Popis
V katalogu IMSLP je 0295 vedeno dílo „Des heilgen Geistes reiche Gnad“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: ch. Katalog uvádí tóninu D minor. Datace v katalogu: ?.
All of Bach
Behind the music
BWV 295 je čtyřhlasý luteránský chorál „Des Heilgen Geistes reiche Gnad“ (Hojná milost Ducha svatého) pro smíšený sbor (SATB), který Johann Sebastian Bach zkomponoval jako harmonizaci tradičního svatodušního nápěvu.
Zařazení v katalogu BWV
Čísla BWV 253–438 tvoří rozsáhlý abecedně seřazený oddíl samostatných čtyřhlasých chorálů. Protože Wolfgang Schmieder při tvorbě katalogu v roce 1950 zvolil striktní abecední řazení podle incipitů (počátečních slov textu), spadá BWV 295 přímo do bloku písní začínajících písmenem „D“ (následuje po Der Tag, der ist so freudenreich, BWV 294, a předchází Die Nacht ist kommen, BWV 296).
Většina těchto chorálů nevznikla jako izolovaná cvičení. Šlo o závěrečné věty z Bachových chrámových kantát, pašijí či oratorií. Vzhledem k tomu, že se zhruba čtvrtina až třetina Bachových lipských kantát ztratila (zejména z Picanderova ročníku 1728/1729 a pozdějších let), dochovaly se tyto jednotlivé harmonizace v opisech Bachových žáků a v tištěných souborech, které po skladatelově smrti připravili Carl Philipp Emanuel Bach a Johann Philipp Kirnberger.
Text a původ nápěvu
Předlohou je starobylý latinský hymnus Spiritus Sancti gratia, který byl v 16. století přebásněn do němčiny (často uváděn ve sbornících reformátora Johanna Spangenberga z roku 1545). Hymnus je modlitbou k Duchu svatému, aby svou milostí a dary naplnil srdce věřících, upevnil je v pravé víře a chránil církev.
Nápěv si uchovává modální, modlitební ráz vycházející z předreformačního chorálu, což Bachovi poskytlo prostor pro harmonicky hluboké a pestré zpracování.
Sadební a kontrapunktické rysy
Přestože jde o drobnou formu určenou pro liturgický zpěv shromáždění:
Cantus firmus je nesen sopránem v přehledných frázích oddělených korunami (fermatami).
Vedení hlasů: Basová linka tvoří samostatnou melodickou protiváhu k vrchnímu hlasu a neomezuje se pouze na oporu harmonie.
Vnitřní hlasy (alt a tenor): Jsou protkány typickými bachovskými průtažnými tóny, drobnými imitačními nápady a chromatickými posuny, které podtrhují slavnostní i usebraný svatodušní charakter textu.
Tato čtyřhlasá chorálová sazba představuje typický vzor kompoziční čistoty, kvůli které se Bachovy chorály BWV 253–438 staly již od sklonku 18. století základním studijním materiálem pro výuku harmonie a kontrapunktu.