BWV 512

Gib dich zufrieden und sei stille (II)

Buď spokojený a mlč

6 / 10 · Poctivá práce
Typ
Chorály a větší duchovní skladby
Datace
1725
Místo
neuvedeno
Tónina
E minor
Obsazení
sólový hlas · basso continuo (generálbas)
Části
neuvedeno
Délka nahrávky
4 min 47 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0512 vedeno dílo „Gib dich zufrieden und sei stille (II)“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: v bc.

Popis

V katalogu IMSLP je 0512 vedeno dílo „Gib dich zufrieden und sei stille (II)“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: v bc. Katalog uvádí tóninu E minor. Datace v katalogu: 1725.

All of Bach

Behind the music

Buď tedy spokojen

Bach tuto píseň pravděpodobně napsal jako zdroj osobní útěchy

Luteráni nemají světce ve smyslu ani funkci římskokatolické církve. Pokud bychom však měli vybrat jedinečné hlasatele víry a zbožnosti napříč staletími, Paul Gerhardt by mezi nimi rozhodně nechyběl. Vedle Martina Luthera se dodnes v protestantských, a dokonce i katolických zpěvnících tak výrazně neudržel žádný jiný duchovní básník. Stačil by k tomu už jediný klenot, Befiehl du deine Wege.

Gib dich zufrieden možná nepatří k Gerhardtovým nejslavnějším písním, všech patnáct původních slok z roku 1666 je však dodnes obsaženo v německém evangelickém zpěvníku, a to s melodií jeho současníka Jakoba Hintzeho. Bach použil pozměněnou podobu tohoto nápěvu v BWV 460. Text, který mu byl očividně velmi blízký, jej však zřejmě inspiroval také ke složení vlastní melodie vážné a slavnostní krásy, zapsané do druhého Notenbüchlein Anny Magdaleny Bachové.

Zdá se, že z této nesmírně povzbudivé básně čerpal Bach zvláštní útěchu při své Hausandacht, osobní domácí pobožnosti. Pro liturgické užití ji snad považoval za méně vhodnou, neboť žádnou z jejích slok nikdy nezařadil do svých kantát. V roce 1725, kdy patrně vznikla tato melodie, už Bach přišel o tři děti. Vědomí, že Gerhardt musel pohřbít čtyři ze svých pěti dětí, mohlo mezi kantorem 18. století a farářem století sedmnáctého vytvořit silné pouto – útěšné spojení překračující čas i prostor.

Notový sešit Anny Magdaleny Bachové

Krátce po příchodu do Lipska roku 1723 se Johann Sebastian a Anna Magdalena Bachovi projevili jako výrazný pár tamního kulturního života. Anna Magdalena se sice vzdala úspěšné dráhy veřejně vystupující zpěvačky, spolu s manželem však vedla prosperující hudební podnik a zároveň pečovala o početnou a stále rostoucí rodinu. Hmatatelnou stopu jejich manželského života představují dva notové sešity z let 1722 a 1725.

První Notenbüchlein byl ještě jakýmsi pracovním zápisníkem. Obsahoval mimo jiné rané verze pěti Francouzských suit; co dalšího v něm bylo, nevíme, protože dvě třetiny stránek chybějí. Druhý sešit byl už nepochybně zamýšlen jako dar Johanna Sebastiana manželce. V čistopise do něj zapsal dvě Partity a rozmanitou hudbu podle jejího vlastního výběru: árii z Goldbergovských variací, píseň Dir, dir, Jehova i skladby autorů, jako byli Couperin a Annin nevlastní syn Carl Philipp Emanuel. Oba sešity dohromady tvoří pestrou směs árií, chorálů a suit.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech