BWV 546

Prelude and Fugue

8 / 10 · Výborný Bach
Typ
Varhanní skladby
Datace
1723–29?
Místo
neuvedeno
Tónina
C minor
Obsazení
varhany
Části
2
Délka nahrávky
11 min 46 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0546 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0546 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Katalog uvádí tóninu C minor. Datace v katalogu: 1723–29?.

All of Bach

Behind the music

Monumentální preludium

Nejdůležitější rukopis této skladby pořídil Johann Peter Kellner

„S přibývajícími lety rostla má láska k hudbě a mnoho lidí se snažilo přesvědčit rodiče, aby mi dovolili se jí věnovat. Má vlastní záliba ani všechny ostatní prostředky však k ničemu nevedly. Jakmile jsem dospěl a nabyl větších schopností, měl jsem si vyhrnout rukávy a vstoupit do rodinného podniku. Dovednosti požadované rodiči jsem si sice osvojil, nebyl jsem však ochoten odložit stranou ani tu trochu hudby ve svém životě. Nakonec má záliba vůli rodičů obměkčila a rozhodli se mi dovolit, abych se hudbě vyučil jako povolání.“

Tento příběh bude mnoha profesionálním hudebníkům povědomý. Nejsou to však slova syna obchodníka s potravinami Tona Koopmana, nýbrž Johanna Petera Kellnera (1705–1754). Vyrostl a celý život pracoval ve středním Německu, kde se seznámil s Bachem a stal se jeho velkým obdivovatelem. Právě díky žákům a příznivcům, jako byl Kellner, se velká část Bachovy hudby vůbec dochovala. Nejdůležitější rukopis tohoto Preludia a fugy c moll pořídil právě on.

Jak už to u hudby, kterou nemáme v Bachově vlastním rukopisu, bývá, vyvolává tato skutečnost také otázky. Všichni se shodují, že monumentální preludium je stoprocentně Bachovo: tvoří stylový a tematický celek. U fugy se však názory rozcházejí. Je prostřední část, v níž téma zmizí a nakrátko se rozplyne dokonce veškerý kontrapunkt, opravdu Bachova? Nemohl Kellner fugu pozměnit? Nebo ji snad celou složil sám?

Víme alespoň, že měl bachovské improvizační schopnosti. Jednou seděl Kellner u varhan, když Bach náhodou vstoupil do kostela, a na místě improvizoval fugu na německé názvy tónů B–A–C–H, tedy b–a–c–h.

S kostelem sv. Václava v saském Naumburgu, kde Ton Koopman Preludium a fugu c moll provedl, byli spojeni i Bachovi žáci. Roku 1746 získal chrám fantastické nové varhany Zachariase Hildebrandta. Bach byl jedním z těch, kdo nástroj přezkoušeli, a v roce 1748 se zde stal varhaníkem jeho žák a o rok později také zeť Johann Christoph Altnickol. „Žák, za něhož se nemusím stydět,“ řekl o něm Bach. Který varhaník by taková slova nechtěl slyšet?

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 2 sections Composition Year 1723-29

Poslech