BWV 550

Prelude and Fugue

Typ
Varhanní skladby
Datace
1710?
Místo
neuvedeno
Tónina
G major
Obsazení
varhany
Části
2

Stručně

V katalogu IMSLP je 0550 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0550 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Katalog uvádí tóninu G major. Datace v katalogu: 1710?.

All of Bach

Behind the music

Pedaliter

Tato skladba vyžaduje pedál – a rozhodně ne málo

V některých nejstarších pramenech tohoto bujného Preludia a fugy se první část označuje jako praeludio in G-dur con pedal nebo praeludio pedaliter. Na používání pedálu, tedy varhanních „kláves“ ovládaných nohama, nebylo za Bachova života nic neobvyklého. Na první pohled proto popis působí jen jako praktické upozornění z 18. století: pozor, skladbu lze hrát pouze na varhanách s pedálem.

Po dvanácti taktech však přijde okamžik poznání. Zazní dlouhé a živé pedálové sólo, které vyžaduje víc než druhořadého venkovského varhaníka – a také víc než druhořadé vesnické varhany. Rozsah sóla přesahuje dvě oktávy, od hlubokého C po vysoké d, což tehdy rozhodně nebylo běžné. Varhany haarlemského chrámu sv. Bavona takový pedál mají. Jeho dva „pedálové věžáky“ obsahují píšťaly dlouhé téměř jedenáct metrů, a proto bylo logické, že si varhaník Matthias Havinga pro provedení vybral právě tento nástroj.

Ve zbytku skladby, v preludiu i ve fuze, mají nohy stejnou úlohu jako ruce. Pedál je využíván naplno od začátku do konce; objeví se dokonce tón ještě vyšší než nejvyšší tón sóla. Téma fugy je stejně bujné jako materiál preludia a vychází z podobných motivů. Bez příliš komplikovaných výprav do vzdálených tónin směřuje fuga k závěru jako živé barokní perpetuum mobile. Těsně před koncem projdou nohy, s rukama v závěsu, naposledy po pedálu z hloubky do výšky a zpět. Opravdu pedaliter – poselství jsme pochopili.

Varhany

Nahrávka vznikla na proslulých Müllerových varhanách ve Velkém neboli svatobavonském kostele v Haarlemu. Jde o zcela mimořádný nástroj z roku 1738. Do Haarlemu si na něj přijeli zahrát Georg Friedrich Händel i Wolfgang Amadeus Mozart. Händela zvlášť nadchl neobvyklý rejstřík Vox Humana. Varhany mají přes pět tisíc píšťal rozdělených do 64 rejstříků, tři manuály a pedál.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 2 sections Composition Year 1710 (around)

Poslech

Média zatím čekají na ověření.