BWV 582

Passacaglia

Typ
Varhanní skladby
Datace
1708–12?
Místo
neuvedeno
Tónina
C minor
Obsazení
varhany
Části
1

Stručně

V katalogu IMSLP je 0582 vedeno dílo „Passacaglia“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0582 vedeno dílo „Passacaglia“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Katalog uvádí tóninu C minor. Datace v katalogu: 1708–12?.

All of Bach

Behind the music

Triumf zvučného závěru

Argumenty pro zařazení Bachovy Passacaglie mezi raná díla jeho mládí

Dochovalo se přibližně 250 Bachových varhanních děl. K nejzajímavějším patří skladby, které zřejmě vznikly velmi brzy, ale jejichž autograf se nezachoval. Všechny úvahy bachovských badatelů nakonec směřují k jediné otázce: jak časně můžeme v jeho tvorbě rozpoznat známky génia?

V Passacaglii c moll se každopádně Bachova genialita ukazuje nad slunce jasněji. Jako variační dílo překonává vše, co mohl skladatel v mládí slyšet. Ostinato, opakující se basová linka tvořící základ passacaglie, má osm taktů namísto obvyklých čtyř. Dílo obsahuje dvacet variací namísto běžných pěti či šesti. A když basová linka splní svou původní úlohu, Bach ji rozdělí a zachází s ní jako se dvěma samostatnými tématy. Spolu s tématem třetím pak vytvoří materiál pro důmyslnou fugu.

Nejstarší opis Passacaglie pořídil v letech 1706 až 1713 Bachův starší bratr Johann Christoph. Roku 1705 navštívil Bach na delší dobu Buxtehudeho, muže, který měl na jeho variační tvorbu nepochybně největší vliv. Bylo by proto logické usoudit, že Passacaglii zkomponoval krátce po návratu.

Některé pozoruhodné opisovačské chyby však naznačují, že Bachův původní rukopis byl zapsán v varhanní tabulatuře. Tento zjednodušený způsob notace široce používala v severním Německu generace varhaníků před Bachem. Sám jej užíval při opisování hudby během studií u Johanna Christopha, s nímž žil v letech 1695 až 1700. Víme to díky opisu Reinckenova An Wasserflüssen Babylon, objevenému roku 2006. Patnáctiletý Bach zapsal tuto chorální úpravu v roce 1700 do tabulatury a jde o vzácný doklad jeho opisovačské práce. Úplnou sbírku německé varhanní hudby, kterou podle životopisce Forkela jako chlapec tajně opisoval v noci, mu odebrali a později se ztratila.

Šťastnou náhodou skutečně existovala starší passacaglia s osmitaktovým ostinatem a celými 29 variacemi. Roku 1698 ji vydal Johann Krieger, Pachelbelův spolužák a zároveň učitel Bachova staršího bratra. Byl to malý svět, v němž se hudba často opisovala.

Mohl Bach Kriegerovo dílo znát už kolem roku 1700, podobně jako hudbu svých dalších hrdinů Buxtehudeho, Böhma a Reinckena? A mohlo pro něj představovat výzvu, která jej už v dospívání opakovaně poháněla k velkým výkonům? Přinejmenším by to mohlo vysvětlit zvučný závěr, jímž svou Passacaglii tak triumfálně uzavírá.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 1 movement in 2 sections Composition Year 1708-12?

Poslech

Média zatím čekají na ověření.