BWV 622
O Mensch, bewein' dein' Sünde groß
Ó člověče, zaplakávej nad svou velikou hříchem
- Typ
- Varhanní skladby
- Datace
- 1713–15
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- E♭ major
- Obsazení
- varhany
- Části
- neuvedeno
Stručně
V katalogu IMSLP je 0622 vedeno dílo „O Mensch, bewein' dein' Sünde groß“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.
Popis
V katalogu IMSLP je 0622 vedeno dílo „O Mensch, bewein' dein' Sünde groß“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Katalog uvádí tóninu E♭ major. Datace v katalogu: 1713–15.
All of Bach
Behind the music
Náplast na ránu
Bach zmírňuje bolest, a přitom sype sůl do rány
Varhanní dílo tak naléhavé a dojemné, jako je tato pašijová chorální předehra, je vzácností dokonce i u Bacha. Všem nám připomíná odpovědnost, které jsme se, jak dobře víme, beznadějně zřekli. Věřící všech zemí, styďte se! Kristus nás sice zachránil, musel však za to zemřít strašlivou smrtí.
Neobvykle dlouhá chorální melodie, která se před posluchačem pozvolna rozvíjí, pochází z písně z roku 1525. K přísnému tónu slov by se hodila krajní strohost, Bach si však namísto ní dopřává bohatství ozdob. Jako by říkal: je pravda, že jsme bezcenná sebranka, ale vlastně si nedokážeme pomoci. A tak nám místo bolestivého pohlavku přikládá na ránu náplast.
Tak snadno ovšem nevyvázneme. Tím, že prostou chorální melodii zahalí do tak útěšného roucha, zasáhne Bach duši nečekanými harmonickými zvraty ještě překvapivěji. Přesně o to mu šlo. Varhaník Georg Friedrich Kauffmann ve sbírce chorálních předeher Harmonische Seelenlust z roku 1733 výslovně píše, že smyslem jejich hraní v kostele je uvést obec do správného rozpoložení, aby pak chorál zpívala s ještě hlubší zbožností. Bachův žák Ziegler roku 1746 potvrdil, že přesně toto se od mistra naučil: „Pokud jde o hraní chorálů, můj učitel, kapelník Bach, mě vedl k tomu, abych písně nehrál jen tak, nýbrž v souladu se smyslem – afektem – jejich slov.“
Když tedy Bach po chromatickém zvratu dospěje v posledním taktu O Mensch, bewein dein Sünde groß ke skutečně pozoruhodné harmonii, není to bezdůvodné. V už tak pomalé skladbě zde ještě sníží tempo na adagissimo, aby ukázal, jak děsivě dlouho musel Kristus viset na mučivém kříži a jak nesmírně trpěl. Snadno si představíme, že obec zahajovala následný zpěv s pořádným knedlíkem v krku.
Orgelbüchlein BWV 599–644
Už během působení jako dvorní varhaník ve Výmaru v letech 1708–1714 začal Bach sestavovat svou první sbírku chorálních úprav a předeher, tedy skladeb založených na luterských duchovních písních. Byly určeny k užití při bohoslužbách a předehry uváděly společný zpěv obce. Podle obsahu v Bachově rukopisu měla sbírka zahrnovat 164 kompozic, nakonec však nepřekročila počet 46 skladeb BWV 599–644. Jejich pořadí spolu s nevelkou délkou naznačuje, že Bach plánoval vytvořit úplný cyklus chorálních úprav.
Později, za působení v Köthenu, opatřil sbírku titulní stranou: Orgel-Büchlein, Worinne einem anfahenden Organisten Anleitung gegeben wird, auff allerhand Arth einen Choral durchzuführen… – „Varhanní knížka, v níž se začínajícímu varhaníkovi podává návod, jak rozličnými způsoby zpracovat chorál…“ V té době ji tedy zamýšlel také jako učebnici, snad aby ji předložil při žádosti o místo kantora Tomášské školy v Lipsku roku 1722, s nímž byla spojena významná pedagogická odpovědnost. Žáci to sotva měli lehké: předehry v kostce obsahují úplné spektrum barokních klávesových technik.
Poslech
Média zatím čekají na ověření.