BWV 657
Nun danket alle Gott
Nyní všichni děkujte Bohu
- Typ
- Varhanní skladby
- Datace
- 1723?
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- G major
- Obsazení
- varhany
- Části
- neuvedeno
Stručně
V katalogu IMSLP je 0657 vedeno dílo „Nun danket alle Gott“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.
Popis
V katalogu IMSLP je 0657 vedeno dílo „Nun danket alle Gott“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Katalog uvádí tóninu G major. Datace v katalogu: 1723?.
All of Bach
Behind the music
Svědomitý dědic
Bach dokonale ovládá umění starých mistrů.
Na sklonku života se Bach mohl z hudebního hlediska cítit poněkud osamocený. Zatímco jeho synové se vydávali novými stylovými cestami, otec Sebastian dovedl baroko až na samotnou mez jeho možností. Jako vrcholný barokní skladatel čerpal z dědictví několika staletí: od renesančních autorů, kteří začali vytvářet vícehlasou hudbu podle důmyslného systému, přes varhanní školy Sweelincka, Buxtehudeho a dalších až po nejnovější podněty z Německa i vzdálenějších zemí. Neexistoval snad styl, který by Bach nějakým způsobem nevstřebal.
Tradičněji pojatá úprava chorálu Nun danket alle Gott z Bachova mládí ukazuje, jak svědomitým byl dědicem. Po způsobu starých mistrů připravuje každý nástup chorálu ve třech spodních hlasech: rytmicky obměňuje melodii a zdobí ji. Vytváří tak osm úhledně vystavěných oddílů „předimitace“, z nichž každý uzavírá jásavý vstup chorálu.
Radost a důvěra v Boha obsažené v textu se promítají do záplavy motivů, například do neodbytné figury dlouhá–krátká–krátká. Pedálový bas ovšem první čtyři chorálové fráze přednáší bez ozdob. Bach chvílemi nechává hlasy výrazně promluvit a vzápětí je přes sebe přelévá, čímž posiluje živý ráz skladby. Před sedmým nástupem ještě zvýší harmonické napětí a závěrečnou frázi dovede k dlouhé prodlevě v pedálu, nad níž alt a tenor propuknou ve virtuózní gejzír.
Osmnáct chorálů neboli Lipské chorály BWV 651–668
V posledních deseti letech života Bach shromáždil a dokončil řadu chorálových úprav, které patrně zamýšlel vydat tiskem podobně jako třetí díl Clavier-Übung z roku 1739. Vybral přitom skladby z mnohem starších let, kdy působil jako varhaník ve Výmaru, Arnstadtu a Mühlhausenu. Sbírka vešla ve známost jako Osmnáct chorálů neboli Lipské chorály.
Název Osmnáct chorálů je ovšem poněkud zavádějící: soubor původně obsahoval jen sedmnáct skladeb. Osmnáctá, Vor deinen Thron tret ich (BWV 668), byla do Bachova rukopisu doplněna až později.
Poslech
Média zatím čekají na ověření.