BWV 667

Komm, Gott Schöpfer, heiliger Geist (III)

Přijď, Bože Stvořiteli, svatý Duch

Typ
Varhanní skladby
Datace
1723?
Místo
neuvedeno
Tónina
C major
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno

Stručně

V katalogu IMSLP je 0667 vedeno dílo „Komm, Gott Schöpfer, heiliger Geist (III)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0667 vedeno dílo „Komm, Gott Schöpfer, heiliger Geist (III)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Katalog uvádí tóninu C major. Datace v katalogu: 1723?.

All of Bach

Behind the music

Dvě části pro Ducha svatého

Bach brilantně rozvíjí vlastní starší dílo.

„Přijď, Bože Stvořiteli, Duchu svatý, navštiv srdce svých lidí“ — tak začíná Lutherova podoba hymnu Veni creator spiritus z 9. století. Jde o skutečnou svatodušní klasiku, která se v Bachově tvorbě objevuje na několika místech, mimo jiné v Orgelbüchlein z let 1713–1716, sbírce určené začínajícím chrámovým hudebníkům jako inspirace pro celý liturgický rok. Když Bach po letech připravoval nový soubor chorálových preludií známý jako Lipské chorály, vrátil se k rané úpravě Komm, Gott BWV 631. Ještě pozoruhodnější je, že ji zde oživuje celou a teprve potom vykročí novým směrem, téměř jako ve variaci.

Princip je zdánlivě jednoduchý: horní hlas přednáší chorál, takřka doslova převzatý starý gregoriánský nápěv; dva střední hlasy vyplňují prostor množstvím běhů a skokových figur a samostatný bas tvoří základ. V první části vstupuje právě bas vždy až na třetí dobu. Vzniká zvláštní dojem, jako by představoval třetí osobu Trojice — Ducha svatého.

Od závěrečného tónu původního chorálového preludia však Bach začne splétat nový, vynalézavý předivo. Jeden horní hlas se rozdělí na dva a hudba vzplane. Po prodlevě se chorál vrátí, tentokrát v basu, zatímco ostatní hlasy jásavě hledají nové harmonie. Těsně před koncem pozorný posluchač na okamžik zaslechne v altu motiv B–A–C–H, tedy v německém názvosloví tóny b, a, c, h. Přirozeně vyrůstá z napětí mezi moll a dur, které provází druhý příchod chorálu.

BWV 667 se samo stalo klasikou. Ferruccio Busoni je například upravil pro klavír, zatímco Arnold Schönberg sáhl po celém orchestru včetně bicích nástrojů; právě ty dávají neobyčejně zřetelně vystoupit „kulhajícímu“ basu úvodní části.

Osmnáct chorálů neboli Lipské chorály BWV 651–668

V posledních deseti letech života Bach shromáždil a dokončil řadu chorálových úprav, které patrně zamýšlel vydat tiskem podobně jako třetí díl Clavier-Übung z roku 1739. Vybral přitom skladby z mnohem starších let, kdy působil jako varhaník ve Výmaru, Arnstadtu a Mühlhausenu. Sbírka vešla ve známost jako Osmnáct chorálů neboli Lipské chorály.

Název Osmnáct chorálů je ovšem poněkud zavádějící: soubor původně obsahoval jen sedmnáct skladeb. Osmnáctá, Vor deinen Thron tret ich (BWV 668), byla do Bachova rukopisu doplněna až později.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech

Média zatím čekají na ověření.