BWV 691

Wer nur den lieben Gott lässt walten (IV)

Kdo jen v dobrou vůli Boha zůstává

Typ
Varhanní skladby
Datace
1720
Místo
neuvedeno
Tónina
neuvedena
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno

Stručně

V katalogu IMSLP je 0691 vedeno dílo „Wer nur den lieben Gott lässt walten (IV)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0691 vedeno dílo „Wer nur den lieben Gott lässt walten (IV)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: 1720. Poznámka IMSLP: see also BWV 691.

All of Bach

Behind the music

Prostá víra

Oblíbený chorál se proměňuje ve školu ornamentiky.

„Kdo důvěřuje Bohu Nejvyššímu, nestavěl na písku“ — tak končí první sloka oblíbeného chorálu Georga Neumarka, vydaného roku 1641. Prosté poselství nachází stejně prostý odraz v Bachově úpravě. Jistotu nemáme — o Bachových varhanních skladbách ostatně víme jistě jen máloco — v tomto krátkém díle se však patrně skrývá pedagogický záměr. Wer nur den lieben Gott lässt walten se totiž nachází nejen v Kirnbergerově sbírce, od níž se odvozuje jeho katalogové číslo, ale už dříve také v „klavírních knížkách“ pro Wilhelma Friedemanna z počátku dvacátých let 18. století a pro Annu Magdalenu z roku 1725. První z těchto pramenů je pro skladbu obzvlášť zajímavý.

Krátce poté, co Bachův syn oslavil deváté narozeniny, začal mu otec sestavovat knížku, která se v dalších letech postupně plnila hudbou. Vznikla pozoruhodná řada nepříliš obtížných skladeb, z nichž se každá soustředila na určitý prvek klávesové hry. Tato chorálová úprava se stala cvičením v ornamentice a obsahuje většinu ozdob uvedených v tabulce na začátku knížky. Můžeme tak nahlédnout do mnoha způsobů, jimiž Bach dokázal vdechnout melodii život — do tradice, kterou bohužel na jeho méně podrobně ozdobenou hudbu uplatňujeme jen zřídka.

Po vzoru francouzské hudby, jejíž zápis zachycoval ozdoby do nejmenších podrobností, přidal Bach k rozmáchlé melodii jiskřivou ornamentiku. Aby však posluchače ani žáka nerozptyloval, ponechal doprovod levé ruky prostý. Přirozeným řešením je manuálové provedení na dvou klaviaturách, tedy pouze rukama bez pedálu. Skladba však zní stejně půvabně na cembalo, a ještě lépe na klavichord — ideální domácí nástroj baroka.

Kirnbergerova sbírka BWV 690–713

Bach si mnoha svých skladeb vážil a dbal na to, aby byly shromážděny, znovu využity a pokud možno také vydány. Některým dílům však tato péče unikla — například čtyřiadvaceti raným varhanním skladbám, které dnes známe jako Kirnbergerovu sbírku. Za jejich dochování vděčíme Bachovu žáku Johannu Kirnbergerovi, jenž po mistrově smrti shromáždil kromě jiných děl právě těchto čtyřiadvacet varhanních kompozic. Nejnápadnější vlastností sbírky je její nesourodost. Jediné, co skladby pravděpodobně spojuje, je doba vzniku před rokem 1710.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech

Média zatím čekají na ověření.