BWV 702

Das Jesulein soll doch mein Trost

Ježíšek má být mou útěchou

Typ
Varhanní skladby
Datace
 ?
Místo
neuvedeno
Tónina
neuvedena
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno

Stručně

V katalogu IMSLP je 0702 vedeno dílo „Das Jesulein soll doch mein Trost“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0702 vedeno dílo „Das Jesulein soll doch mein Trost“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu:  ?.

All of Bach

Behind the music

Mistrova ruka?

Malá fuga, malý Ježíš — a velké otázky.

Označení „fughetta“ zní půvabně, je však dosti neurčité. Myslí se jím krátká fuga, prostá fuga, nebo snad jen cosi na způsob fugy? U Bacha může platit všechno zároveň. V této fughettě slyšíme mimořádně sevřené zpracování prvních dvou veršů hymnu Daß Jesulein soll doch mein Trost. První, klesající řádek tvoří hlavní téma a druhý odpovídající protitéma. K poměrně živému rytmu vznešeného novoročního chorálu Bach postupně přidává rychlé běhy jako figurace. Před koncem jako by drobná skladba nabyla na šíři: poslední řádek lze zahrát pouze na varhany s pedálem, protože tak hluboké tóny na manuálech jednoduše chybějí.

Pak však přichází zápletka. Takzvaná Kirnbergerova sbírka — a zvláště tato skladba — neměla dlouho dobrou pověst. Albert Schweitzer označil úpravu za „neohrabanou a bezduchou“; pokud vůbec pocházela od Bacha, mohla podle něj být nanejvýš mladickým dílem. Tento názor přetrvával až do roku 2000, kdy Pieter Dirksen nejen potvrdil fughettu jako pravého Bacha, ale zařadil ji do jeho pozdního období a rozpoznal v ní dokonce součást rozsáhlejšího vánočního cyklu. V tomto výkladu tvoří BWV 702 velkolepé zakončení řady osmi fughett, což vysvětluje i nezvyklou „šíři“ závěrečné fráze. Zájemcům o číselnou hádanku: podle Dirksena znějí postupně BWV 704, 703, 698, 699, 701, 696 a 697, všechny bez pedálu, a nakonec BWV 702.

Proč tedy byla skladba dříve odmítána tak příkře? Mohli za to vydavatelé 19. a počátku 20. století se svými někdy až příliš radikálními „opravami“? Neměli odborníci ještě přístup ke všem pramenům? Dokud chybí rukopis samotného Johanna Sebastiana, zůstane odpověď věcí výkladu. Varhaník Bart Jacobs však nepochybuje ani na okamžik: podle něj tuto skladbu napsal Bach.

Kirnbergerova sbírka BWV 690–713

Bach si mnoha svých skladeb vážil a dbal na to, aby byly shromážděny, znovu využity a pokud možno také vydány. Některým dílům však tato péče unikla — například čtyřiadvaceti raným varhanním skladbám, které dnes známe jako Kirnbergerovu sbírku. Za jejich dochování vděčíme Bachovu žáku Johannu Kirnbergerovi, jenž po mistrově smrti shromáždil kromě jiných děl právě těchto čtyřiadvacet varhanních kompozic. Nejnápadnější vlastností sbírky je její nesourodost. Jediné, co skladby pravděpodobně spojuje, je doba vzniku před rokem 1710.

Varhany

Nahrávka vznikla na proslulých Müllerových varhanách ve Velkém neboli svatobavonském kostele v Haarlemu. Jde o zcela mimořádný nástroj z roku 1738. Do Haarlemu si na něj přijeli zahrát Georg Friedrich Händel i Wolfgang Amadeus Mozart. Händela zvlášť nadchl neobvyklý rejstřík Vox Humana. Varhany mají přes pět tisíc píšťal rozdělených do 64 rejstříků, tři manuály a pedál.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech

Média zatím čekají na ověření.