BWV 714

Ach Gott und Herr ("per canonem")

Ach Gott und Herr

Typ
Varhanní skladby
Datace
1715?
Místo
neuvedeno
Tónina
neuvedena
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno

Stručně

V katalogu IMSLP je 0714 vedeno dílo „Ach Gott und Herr ("per canonem")“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0714 vedeno dílo „Ach Gott und Herr ("per canonem")“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: 1715?.

All of Bach

Behind the music

Mystický Ital

Od koho mohl Bach tento způsob psaní odposlechnout?

Bach ve svém díle pravidelně používal styly a formy italské hudby. První část BWV 714 je však výjimečná: tak čistě italskou varhanní hudbu jinde téměř nenapsal. Jak upozorňuje varhaník Bart Jacobs, jde nepochybně o italský styl durezze e legature, doslova „tvrdosti a průtahy“. Bach vede dlouhé držené tóny, nechává disonance rozvádět a uvolněné místo ihned zaplňuje novými disonancemi v řetězci, který se doopravdy vyřeší až na samém konci. V Itálii taková mystická hudba často doprovázela pozdvihování, tedy ukazování hostie při mši.

Styl se podobá Frescobaldimu, ještě více však improvizacím italských chrámových varhaníků. V Itálii lze takto improvizující hráče slyšet dodnes. Od koho tedy mohl Bach tento způsob převzít? Snad nepřímo od italského varhaníka a skladatele Vincenza Albriciho. Ten působil v Drážďanech a roku 1681 dokonce jeden rok v lipském kostele svatého Tomáše, odkud odešel do Prahy. Je možné, že v italském stylu improvizoval také Albriciho žák Johann Kuhnau. Jedním z italských varhaníků, které Bach mohl slyšet osobně, byl Giovanni Alberto Ristori, jenž přijel do Drážďan roku 1715. Spolu se Zelenkou a Heinichenem odpovídal za chrámovou hudbu u saského dvora. Musel být vynikajícím varhaníkem, neboť roku 1733 získal dočasné místo komorního varhaníka.

Pro druhou část chorálové úpravy volí Bach přísný kánon. Jako by se sám zalekl svého výletu do italské mystiky a rozhodl se proti němu postavit přísně protestantskou variaci.

Varhany

Nahrávka vznikla na proslulých Müllerových varhanách ve Velkém neboli svatobavonském kostele v Haarlemu. Jde o zcela mimořádný nástroj z roku 1738. Do Haarlemu si na něj přijeli zahrát Georg Friedrich Händel i Wolfgang Amadeus Mozart. Händela zvlášť nadchl neobvyklý rejstřík Vox Humana. Varhany mají přes pět tisíc píšťal rozdělených do 64 rejstříků, tři manuály a pedál.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech

Média zatím čekají na ověření.