BWV 733
Meine Seele erhebet den Herren (Fuga sopra il Magnificat)
Duše má vyvýšuje Hospodina
- Typ
- Varhanní skladby
- Datace
- ?
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- neuvedena
- Obsazení
- varhany
- Části
- neuvedeno
Stručně
V katalogu IMSLP je 0733 vedeno dílo „Meine Seele erhebet den Herren (Fuga sopra il Magnificat)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.
Popis
V katalogu IMSLP je 0733 vedeno dílo „Meine Seele erhebet den Herren (Fuga sopra il Magnificat)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: ?. Poznámka IMSLP: spurious; composed by Johann Ludwig Krebs.
All of Bach
Behind the music
Obtížná melodie
Bach oklame posluchače fugou, která je fugou jen zdánlivě.
Podle názvu Fuga sopra il Magnificat bychom čekali, že melodie dostane v tomto krátkém varhanním preludiu výraznější úlohu. Gregoriánský nápěv Magnificat, který zde Bach používá, je však tvrdohlavý a vzpírá se snadnému zpracování. Zjevně pochází z jiné hudební epochy, v níž ještě vládly staré církevní mody.
Lze dokonce pochybovat, zda vůbec jde o fugu. Jisté však je, že slovo sopra v názvu máme chápat doslova: znamená tu „nahoře“ či dokonce „mezi“, nikoli obvyklé „na téma“. Bach melodii Magnificat rozdělí na dvě poloviny a záměrně se omezuje na uvádění té první. Teprve na poslední chvíli frázi dokončí v pedálu, který se náhle probudí k životu. Druhá polovina melodie totiž přináší harmonickou nesnáz: pětkrát opakuje týž tón a Bach pro něj musí v horních hlasech nalézt tvořivé řešení.
Jako vždy prakticky staví proti prostému nápěvu hojnost drobných motivů. Celou skladbou se například vrací běh z druhého taktu stejně jako skákavé tóny z taktu třetího, které lze obracet, prodlužovat, zkracovat na polovinu, zdvojovat a všelijak dále proměňovat. Samotné motivky však fugu nevytvoří — přinejmenším ne skutečnou. Témata se zde nechovají, jak by měla, a když Bach otevře krabici fugových triků, činí tak spíše pro účinek než z úcty k pravidlům. Přesto této „fuze“ naletíme s očima dokořán. Na mladého skladatele to vůbec není špatné.
Varhany
Nahrávka vznikla na proslulých Müllerových varhanách ve Velkém neboli svatobavonském kostele v Haarlemu. Jde o zcela mimořádný nástroj z roku 1738. Do Haarlemu si na něj přijeli zahrát Georg Friedrich Händel i Wolfgang Amadeus Mozart. Händela zvlášť nadchl neobvyklý rejstřík Vox Humana. Varhany mají přes pět tisíc píšťal rozdělených do 64 rejstříků, tři manuály a pedál.
Poslech
Média zatím čekají na ověření.