BWV 766
Christ, der du bist der helle Tag
Christe, ty jsi den svítivý
- Typ
- Varhanní skladby
- Datace
- 1700?
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- neuvedena
- Obsazení
- varhany
- Části
- neuvedeno
Stručně
V katalogu IMSLP je 0766 vedeno dílo „Christ, der du bist der helle Tag“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.
Popis
V katalogu IMSLP je 0766 vedeno dílo „Christ, der du bist der helle Tag“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: 1700?.
All of Bach
Behind the music
Učebnicový příklad
V této skladbě je zřetelně patrný vliv variací Bachova učitele Böhma.
Nikdo si samozřejmě nechce spálit prsty dohady o datování hudby, která se nám nedochovala ani v Bachově vlastním rukopisu. Přes nedostatek rozhodujících důkazů však lze variace na chorál Christ, der du bist der helle Tag zařadit poměrně snadno. Většina bachovských badatelů se shoduje, že jeho varhanní variační díla pocházejí buď z mládí, nebo ze samého závěru kariéry. U této chorálové partity lze jasně vysledovat vliv Georga Böhma, autora mnoha varhanních variací a Bachova učitele na lüneburské škole svatého Michaela. Jeho působení se projevuje nejen v jednotlivých kompozičních postupech, ale i v celkové stavbě.
Na počátku 18. století následoval po prostém uvedení samotného hymnu — zde se slavnostní, vřelou melodií — víceméně ustálený sled úprav. První variace byla dvouhlasá, dříve označovaná jako bicinium. Poslední tvořila giga, rychlý tanec, který často uzavíral také barokní instrumentální suity. Mezi nimi stály vícehlasé variace různého rázu. Ve čtvrté variaci se zde melodie přesouvá do středního hlasu.
Po rychlém tanečním finále obsahují tři z pěti dochovaných opisů ještě jednu variaci navíc. Melodie leží ve spodním hlase a má být se piace, tedy podle libosti, zdvojena v pedálu — jako by se tím mělo zdůraznit, že jde o varhanní skladbu. Skutečnost však mohla být právě opačná: dílo mohlo původně vzniknout pro cembalo a domácí provozování, v němž byly variace tehdy velmi oblíbené. Dodatečná variace by pak byla připojena až později pro provedení na varhany, tedy s pedálem.
Chorálové partity BWV 766–770
Chorálová partita je zvláštním druhem chorálové úpravy: chorál neboli hymnus se stává východiskem celé řady variací. Variační umění dosáhlo vrcholu v 17. století. Základem bývala lidová píseň, kterou následovala série stále obtížnějších a rychlejších obměn. Žánr se neomezoval na klávesové nástroje; mistrem variací byl například také slepý nizozemský flétnista a hráč na zvonkohru Jacob van Eyck. Pět Bachových skladeb označovaných jako chorálové partity nepochází z jediného pramene a není datováno. Předpokládá se však, že vznikly v době jeho dospívání a později mohly být přepracovány.
Poslech
Média zatím čekají na ověření.