BWV 826
Partita No.2
- Typ
- Skladby pro klávesové nástroje
- Datace
- 1727
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- C minor
- Obsazení
- klávesový nástroj
- Části
- 6
Stručně
V katalogu IMSLP je 0826 vedeno dílo „Partita No.2“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.
Popis
V katalogu IMSLP je 0826 vedeno dílo „Partita No.2“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu C minor. Datace v katalogu: 1727. Poznámka IMSLP: No.2 in Clavier-Übung I.
All of Bach
Behind the music
Bach jako osvětlovač
V této partitě nám Bach ustavičně ukazuje jinou scénu.
Ambiciózní a záludná Partita č. 2 začíná neméně ambiciózní sinfonií. Bach nejprve použije slavnostní tečkované rytmy francouzské ouvertury — pa-dam, pa-dam, pa-dam. Tuto formu vytvořil na francouzském dvoře skladatel Jean-Baptiste Lully devadesát let před vydáním Bachových partit. Otevíral jí své opery i aristokratické ballets de cour, v nichž tančil Král Slunce se svými dvořany. V 18. století charakteristický rytmus pronikl do nejrůznější hudby, včetně klávesového žánru, jehož prostřednictvím Bach svá díla široce proslavil: do suity, italsky nazývané partita.
Bachova ouvertura je neobyčejně temná a závažná. Mollové akordy dopadají na posluchače jako stíny. Poté však skladatel jako by téměř zapomněl, v jakém žánru právě píše. Mohutné úvodní akordy se rozplynou a nad běžícím basem se začne odvíjet opatrnější linie. I ta po prokomponované kadenci utichne a rozezvučí se dvouhlasá fuga — příliš rychlá, než abychom ji dokázali v duchu sledovat. Sekvence nás téměř úředně účinně dovedou k závěrečné kadenci. A pak se náhle vrátí dřívější tečkovaný rytmus: jediný závěrečný akord.
Během několika minut se musíme třikrát přeorientovat, abychom s Bachem udrželi krok, a ve střehu nás udržují i následující části. Bach se podobá osvětlovači: tu namíří reflektor, jinde nasadí barevný filtr a v Partitě č. 2 nám pokaždé ukáže jinou scénu.
Části díla
IMSLP uvádí: 6 movements Composition Year 1726
Poslech
Média zatím čekají na ověření.