BWV 827

Partita No.3

10 / 10 · Božská hudba
Typ
Skladby pro klávesové nástroje
Datace
1725–27
Místo
neuvedeno
Tónina
A minor
Obsazení
klávesový nástroj
Části
7
Délka nahrávky
14 min 43 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0827 vedeno dílo „Partita No.3“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.

Popis

V katalogu IMSLP je 0827 vedeno dílo „Partita No.3“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu A minor. Datace v katalogu: 1725–27. Poznámka IMSLP: No.3 in Clavier-Übung I.

All of Bach

Behind the music

Bezstarostná

Z obývacího pokoje do širého světa.

Ve své eseji o hře na klávesové nástroje psal syn Johanna Sebastiana Carl Philipp Emanuel také o klavichordu. Velké křídlové cembalo se podle něj „obvykle užívalo k hlasité hudbě“, kdežto klavichord sloužil „ke hře o samotě“. Dobrý klavichord se měl mimo jiné vyznačovat tím, že dovoluje klávesy „pevně stisknout i pohladit, a tak zřetelně a jasně vytvářet nejrůznější forte a piano“.

Kořeny Partity a moll sahají právě k domácí „hře o samotě“. Dílo otevírá druhou hudební knížku, kterou Bach roku 1725 sestavil pro manželku Annu Magdalenu — pro klavichord tedy ideální prostředí. Také samotná hudba má volnější formu než obvykle. Začíná fantazií a později přichází neobvyklá burleska, jejíž název vychází z italského burlare, tropit si žerty či vysmívat se, s velkými skoky v levé ruce. Po ní následuje scherzo, od italského scherzare, žertovat a dovádět. Zkrátka lehká domácí zábava.

Později byla Partita a moll BWV 827 vydána jako třetí ze souboru šesti partit, tedy suit. Druhou a třetí partitu ohlašoval už inzerát v lipských novinách v září 1727. Opisy se daly koupit nejen u samotného Bacha, ale také u spřátelených hudebníků v Drážďanech, Halle, Lüneburgu, Wolfenbüttelu, Norimberku a Augsburgu. Nešlo už tedy jen o hudbu pro vlastní obývací pokoj, nýbrž o dílo, které chtěl skladatel představit širému světu.

Moderní nahrávací technika dala klavichordu novou úlohu. Menno van Delft, který v Bartolottiho domě hraje bez publika, může hrát tak tiše, jak chce, a přesto oslovit mnoho posluchačů. Klavichord tak možná nadále slouží hlavně „ke hře o samotě“, dnes mu však můžeme ze svých obývacích pokojů naslouchat všichni.

Notenbüchlein für Anna Magdalena Bach

Krátce po příchodu do Lipska roku 1723 se Johann Sebastian a Anna Magdalena Bachovi ukázali jako mimořádně silná kulturní dvojice. Přestože se Anna Magdalena vzdala úspěšné veřejné pěvecké dráhy, pomáhala manželovi vedle péče o početnou a stále rostoucí rodinu řídit prosperující hudební podnik. Z jejich manželského života máme nejméně dvě hmatatelné památky: dvě hudební knížky z let 1722 a 1725.

Zatímco první Notenbüchlein byl ještě jakýmsi poznámkovým sešitem, obsahujícím například rané verze pěti Francouzských suit — a kdoví co dalšího, protože dvě třetiny stran chybějí — druhý už byl zjevně zamýšlen jako dar Johanna Sebastiana manželce. Čistopisně do něj zapsal dvě partity a nejrůznější hudbu podle volby Anny Magdaleny: árii z Goldbergovských variací, píseň Dir, dir Jehova i skladby autorů, jako byli Couperin nebo její nevlastní syn Carl Philipp Emanuel. Obě knížky společně tvoří pestrou směs árií, chorálů a suit.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 7 movements Composition Year 1727 (Easter)

Poslech