BWV 849
Prelude and Fugue
- Typ
- Skladby pro klávesové nástroje
- Datace
- 1722
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- C♯ minor
- Obsazení
- klávesový nástroj
- Části
- 2
Stručně
V katalogu IMSLP je 0849 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.
Popis
V katalogu IMSLP je 0849 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu C♯ minor. Datace v katalogu: 1722. Poznámka IMSLP: see also BWV 849a.
All of Bach
Behind the music
Hlavolam
Skladba není tak bezstarostná, jak se zdá.
Analýz a výkladů Bachova Dobře temperovaného klavíru existuje bezpočet. Čím dále se vzdalujeme od své racionální doby k romantičtějším časům, tím barvitější jsou jejich popisy. Komentátor 19. století Hugo Riemann například nazývá tuto dvojici skladeb cis moll „svatyní svatých“, naplněnou „důstojností, inspirací a ušlechtilými city“. Preludium s dlouze vedenými liniemi máme chápat jako „touhu velkého srdce“, zatímco fuga se tyčí jako „mohutná katedrála“. Tolik mystiky nám dnes zní poněkud nezvykle.
Lehce a smyslně
Jak tedy dílo „číst“ dnes? Bertrand Cuiller volí lehké, smyslné pojetí, zvláště v preludiu. Dlouhé girlandy a elegantní arpeggia vytvářejí vznešenou náladu, napětí však přináší velký skok v tématu a řada linií ve středním dílu, které se vždy těsně vyhnou kadenci. Jemně kolébavý rytmus siciliany skrývá neklidnou harmonickou hru — některé fráze se přesně vracejí i ve fuze — a skladba proto není tak bezstarostná, jak působí.
Pozoruhodné je, že složitá fuga má nejkratší téma v celé sbírce. Jeho pět tónů navíc obsahuje jeden z nejnapjatějších intervalů, zmenšenou kvartu. Začnete-li na tak koncentrovaném tématu stavět, brzy se ocitnete v harmonickém močálu a příliš mnoho tónů přestane vyhovovat barokní estetice. Bach si proto trochu pomůže — stále však v mezích pravidel. Půltónové intervaly se místy změní v celé tóny a zmenšená kvarta se tu a tam promění v čistou, vždy s dobrým účinkem.
Pět hlasů spořádaně nastupuje od nejnižšího k nejvyššímu a téma se poté vrátí nejméně čtyřiadvacetkrát, často na samém vrcholu nebo úplně vespod celé stavby. K tomu přistupují ještě dvě další témata: dlouhá linie kroutících se ozdob a krátká figura zarputile opakovaných tónů. Rozplést tento hlavolam vyžaduje bystrou mysl.
Dobře temperovaný klavír BWV 846–893
Zkomponovat osmačtyřicet klávesových skladeb ve všech čtyřiadvaceti tóninách — právě takové výzvy měl Bach rád. V každém ze dvou dílů Dobře temperovaného klavíru spojil čtyřiadvacetkrát preludium s fugou, dvanáctkrát v dur a dvanáctkrát v moll. V preludiích dal volný průchod fantazii, ve fugách předvedl matematické mistrovství. Na rozdíl od železné kázně, již vyžadovaly chrámové skladby, se zde mohl bez ohledu na termíny oddávat intelektuálním hrám.
První díl Dobře temperovaného klavíru pochází z roku 1722, obsahuje však i hudbu napsanou během předchozích pěti let. Dějiny druhého dílu jsou méně jasné. Jeho rukopis Bach sestavil až kolem roku 1740, některá preludia a fugy jsou však opět mnohem starší. Cílovou skupinu sbírky popsal slovy: „K užitku a potřebě hudební mládeže dychtivé po vzdělání, jakož i k obzvláštnímu potěšení těch, kdo jsou již v tomto umění zběhlí.“
Části díla
IMSLP uvádí: 2 sections Composition Year 1722 in Das wohltemperierte Klavier I (No.4)
Poslech
Média zatím čekají na ověření.