BWV 862

Prelude and Fugue

Typ
Skladby pro klávesové nástroje
Datace
1722
Místo
neuvedeno
Tónina
A♭ major
Obsazení
klávesový nástroj
Části
2

Stručně

V katalogu IMSLP je 0862 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.

Popis

V katalogu IMSLP je 0862 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu A♭ major. Datace v katalogu: 1722. Poznámka IMSLP: see also BWV 862a.

All of Bach

Behind the music

Teskné pozdní léto

Tónina As dur inspirovala Bacha k zářivému začátku a slavnostnějšímu závěru.

Preludium As dur začíná v zářivém slunci, které skladbě vládne od první do poslední chvíle. Pod povrchem se však skrývá i temnější odstín. Podle cembalisty Oliviera Fortina už As dur míří k „drsnějším“ tóninám s mnoha křížky či béčky. Aniž bychom dokázali přesně určit proč, slyšíme, že intonace začíná být napjatá a tóny o sebe zadrhávají. Stabilní není ani domácí, tónický akord As dur, což je dobře patrné v závěrečných souzvucích. Snad právě proto spojovali hudební teoretikové krátce po Bachově době tuto tóninu s nečekaně pochmurnými představami. Georg Joseph Vogler roku 1779 stručně prohlásil, že As dur vyjadřuje „černou myšlenku“, a Christian Schubart o několik let později napsal: „Tónina hrobu: do jejího okruhu patří smrt, hrobka, smrtelnost, soud a věčnost.“

Po letním preludiu následuje fuga, která jako by vyvolávala právě takové asociace. Je vážnější a působí jako teskné pozdní léto. Zatímco preludium zůstává téměř výhradně v dur, fuga znovu a znovu míří k podzimně zbarveným mollovým tóninám. V Bachově době se ročním obdobím i neobvyklým povětrnostním jevům často přisuzoval zlověstný význam. Počátkem března 1721 byla například v Německu pozorována polární záře. Kdo ví, zda se její odlesk nepromítl i do některého místa Dobře temperovaného klavíru.

Dobře temperovaný klavír BWV 846–893

Zkomponovat osmačtyřicet klávesových skladeb ve všech čtyřiadvaceti tóninách — právě takové výzvy měl Bach rád. V každém ze dvou dílů Dobře temperovaného klavíru spojil čtyřiadvacetkrát preludium s fugou, dvanáctkrát v dur a dvanáctkrát v moll. V preludiích dal volný průchod fantazii, ve fugách předvedl matematické mistrovství. Na rozdíl od železné kázně, již vyžadovaly chrámové skladby, se zde mohl bez ohledu na termíny oddávat intelektuálním hrám.

První díl Dobře temperovaného klavíru pochází z roku 1722, obsahuje však i hudbu napsanou během předchozích pěti let. Dějiny druhého dílu jsou méně jasné. Jeho rukopis Bach sestavil až kolem roku 1740, některá preludia a fugy jsou však opět mnohem starší. Cílovou skupinu sbírky popsal slovy: „K užitku a potřebě hudební mládeže dychtivé po vzdělání, jakož i k obzvláštnímu potěšení těch, kdo jsou již v tomto umění zběhlí.“

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 2 sections Composition Year 1722 in Das wohltemperierte Klavier I, BWV 846-869 (No.17)

Poslech

Média zatím čekají na ověření.