BWV 867

Prelude and Fugue

Typ
Skladby pro klávesové nástroje
Datace
1722
Místo
neuvedeno
Tónina
B♭ minor
Obsazení
klávesový nástroj
Části
2

Stručně

V katalogu IMSLP je 0867 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.

Popis

V katalogu IMSLP je 0867 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu B♭ minor. Datace v katalogu: 1722. Poznámka IMSLP: see also BWV 867a.

All of Bach

Behind the music

Terra incognita

Na své cestě všemi tóninami zavítá Bach občas do velmi exotických krajin.

Patří to k výzvě. Chcete-li stejně jako Bach psát ve všech tóninách, v historickém ladění se dříve či později dostanete do „potíží“. Vysvětlit proč je poměrně technická záležitost, stručně však jde o toto: aby nebylo nutné dělat příliš mnoho kompromisů, několik nejběžnějších tónin zní téměř dokonale, mnoho dalších určených pro harmonické odbočky velmi příjemně, ale pár tónin vyznívá vyloženě ostře. Bach to samozřejmě věděl. Když dospěl k b moll — s pěti béčky jedné z výjimečných tónin — zvolil podle všeho hřejivý, tlumený a okouzlující výraz, snad aby nepříjemné intonační nečistoty poněkud obrousil.

Slovo „potíže“ je v uvozovkách záměrně: právě napětí v ladění dává této dvojici skladeb její osobitost. Kris Verhelst proto volí v preludiu pomalé tempo a nechává plně vyznít občas nečekaným zvratům — zejména pro posluchače, kteří pozorně sledují stavbu doprovodných akordů. Kolébavý rytmus vytváří meditativní náladu. Poté přichází jedna z nejpřísnějších fug Dobře temperovaného klavíru, založená na tématu protaženém až na samu mez. Přes velký skok a sevřenou stavbu, v níž Bach dodržuje všechna pravidla raně renesančního stylu, převládá i zde mírnost. Stačí slyšet, jak hlasy klade vedle sebe tak, aby společně vytvářely vlnící se řetězce not. Těsně před koncem Bach napětí znovu vystupňuje: všech pět hlasů nechá v rychlém sledu ještě jednou uvést téma.

Dobře temperovaný klavír BWV 846–893

Zkomponovat osmačtyřicet klávesových skladeb ve všech čtyřiadvaceti tóninách — právě takové výzvy měl Bach rád. V každém ze dvou dílů Dobře temperovaného klavíru spojil čtyřiadvacetkrát preludium s fugou, dvanáctkrát v dur a dvanáctkrát v moll. V preludiích dal volný průchod fantazii, ve fugách předvedl matematické mistrovství. Na rozdíl od železné kázně, již vyžadovaly chrámové skladby, se zde mohl bez ohledu na termíny oddávat intelektuálním hrám.

První díl Dobře temperovaného klavíru pochází z roku 1722, obsahuje však i hudbu napsanou během předchozích pěti let. Dějiny druhého dílu jsou méně jasné. Jeho rukopis Bach sestavil až kolem roku 1740, některá preludia a fugy jsou však opět mnohem starší. Cílovou skupinu sbírky popsal slovy: „K užitku a potřebě hudební mládeže dychtivé po vzdělání, jakož i k obzvláštnímu potěšení těch, kdo jsou již v tomto umění zběhlí.“

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 2 sections Composition Year 1722 in Das wohltemperierte Klavier I, BWV 846-869 (No.22)

Poslech

Média zatím čekají na ověření.