BWV 876

Prelude and Fugue

Typ
Skladby pro klávesové nástroje
Datace
1740
Místo
neuvedeno
Tónina
E♭ major
Obsazení
klávesový nástroj
Části
2

Stručně

V katalogu IMSLP je 0876 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.

Popis

V katalogu IMSLP je 0876 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu E♭ major. Datace v katalogu: 1740.

All of Bach

Behind the music

Zní to jako…

Bach zachycuje zvuk varhan a loutny.

Preludium se půvabně vlní mohutným dómem, který tvoří kulisu jedné z Bachových jemnějších skladeb. O tom, že ji skladatel zamýšlel pro cembalo, nemůže být pochyb. Prameny dokonce výslovně uvádějí, že je určena pro klavír. Bach však potají předstírá, jako by psal pro loutnu. Skladby, v nichž jeden nástroj napodobuje jiný, patřily k jeho poznávacím znamením. Dokládá to i následující fuga, nápadně připomínající varhany — nástroj, na němž Bach samozřejmě sám vynikal.

Víme, že se Bach úzce stýkal se Sylviem Leopoldem Weissem a dalšími proslulými loutnisty. Víme také, že měl doma dva „loutnové klavíry“ neboli Lautenwerke, hybridní klávesové nástroje, jejichž struny se rozeznívají drnkáním jako u loutny. Jeden z nich mu roku 1740 podle jeho vlastních požadavků postavil Zacharias Hildebrandt. Vzniklo toto preludium jako improvizace na podobný nástroj a teprve později se rozvinulo v zářivou drobnou skladbu, kterou slyšíme dnes?

Jak už bylo řečeno, také fuga by dobře zněla na varhanách. Možná právě proto se vynořila z Bachova archivu, aby zazářila po boku skladby napodobující loutnu. Dlouhé téma s několika nápadnými skoky Bach zpracovává přísnou technikou stile antico, jako by chtěl dokázat, že tento ctihodný styl s kořeny v renesanci, který ho v pozdních letech tolik fascinoval, má stále budoucnost. Na rozdíl od bodrého preludia spřádá hlasy fugy stroze. Teprve v polovině si na okamžik odpočine od tematického materiálu a nechá zaznít běhy v basu. Nakonec znovu vstoupí do dialogu soprán s basem a celá skladba hladce dosedne.

Druhý díl Dobře temperovaného klavíru

První díl Bachových preludií a fug ve všech tóninách jsme nahráli v domovech čtyřiadvaceti různých hudebníků. Pro druhý díl, který v úplnosti hraje Christine Schornsheim, jsme na oslavu devítistého výročí našeho domovského Utrechtu vybrali dvanáct velmi odlišných míst ve městě.

Dobře temperovaný klavír BWV 846–893

Zkomponovat osmačtyřicet klávesových skladeb ve všech čtyřiadvaceti tóninách — právě takové výzvy měl Bach rád. V každém ze dvou dílů Dobře temperovaného klavíru spojil čtyřiadvacetkrát preludium s fugou, dvanáctkrát v dur a dvanáctkrát v moll. V preludiích dal volný průchod fantazii, ve fugách předvedl matematické mistrovství. Na rozdíl od železné kázně, již vyžadovaly chrámové skladby, se zde mohl bez ohledu na termíny oddávat intelektuálním hrám.

První díl Dobře temperovaného klavíru pochází z roku 1722, obsahuje však i hudbu napsanou během předchozích pěti let. Dějiny druhého dílu jsou méně jasné. Jeho rukopis Bach sestavil až kolem roku 1740, některá preludia a fugy jsou však opět mnohem starší. Cílovou skupinu sbírky popsal slovy: „K užitku a potřebě hudební mládeže dychtivé po vzdělání, jakož i k obzvláštnímu potěšení těch, kdo jsou již v tomto umění zběhlí.“

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 2 movements Composition Year 1740 ca. in Das wohltemperierte Klavier II (No.7)

Poslech

Média zatím čekají na ověření.