BWV 877
Prelude and Fugue
- Typ
- Skladby pro klávesové nástroje
- Datace
- 1740
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- D♯ minor
- Obsazení
- klávesový nástroj
- Části
- 2
Stručně
V katalogu IMSLP je 0877 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.
Popis
V katalogu IMSLP je 0877 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu D♯ minor. Datace v katalogu: 1740.
All of Bach
Behind the music
Poznání přichází pomalu
Bach dává interpretům pořádně zabrat.
Přiznejme si to: dis moll je protivná, nepohodlná tónina. Od posluchače žádá, aby si téměř každý tón stupnice představil o půltón výš — má totiž šest křížků. A jako by to nestačilo, Bach ještě štědře přisypává další posuvky a ozdoby.
Výsledek je naštěstí zajímavý, zvlášť v preludiu. Materiál prvního taktu — krok vzhůru, běh dolů — se po celou skladbu rozvíjí a spojuje nejrůznějšími vynalézavými způsoby. Zkušenější posluchač postřehne, že i sestupná stupnice vytváří důležitý harmonický základ. Cembalistka Christine Schornsheim zdůrazňuje bohatství detailů tím, že repetice pokaždé hraje v jiném rejstříku. Pozornost tak obrací k rychlým, téměř uspěchaným figurám bezprostředně před opakováním a po něm i na samém konci. Uprostřed obou polovin slyšíme galantní basové figury, trochu podobné Haydnovým či Mozartovým. Toto obtížné preludium se tak stává modernizovanou podobou Bachových vlastních dvouhlasých Invencí a Duet.
Následující fuga je dlouhá, náročná a zjevně vyžaduje trpělivost — trochu jako veterinární výzkum prováděný v budově Anatomiegebouw, kde tato nahrávka vznikla. Nese v sobě hmatatelný smutek, vtělený do opakovaných tónů archaicky znějícího tématu. Téměř v polovině se proud na krátkou chvíli zklidní, jinak se však nástupy a závěry frází nepřetržitě překrývají. Pro hráče je to pořádná zkouška. Bach zde vlastně nevyhledává důmyslné kombinace jako v čistém kontrapunktu, nýbrž hledá stále nové způsoby, jak tematický materiál ukázat v jiném světle — téměř jako v rétorickém cvičení. Vrcholem je závěr, patrně doplněný později, v němž se téma vůbec poprvé setká se svou převrácenou podobou.
Druhý díl Dobře temperovaného klavíru
První díl Bachových preludií a fug ve všech tóninách jsme nahráli v domovech čtyřiadvaceti různých hudebníků. Pro druhý díl, který v úplnosti hraje Christine Schornsheim, jsme na oslavu devítistého výročí našeho domovského Utrechtu vybrali dvanáct velmi odlišných míst ve městě.
Dobře temperovaný klavír BWV 846–893
Zkomponovat osmačtyřicet klávesových skladeb ve všech čtyřiadvaceti tóninách — právě takové výzvy měl Bach rád. V každém ze dvou dílů Dobře temperovaného klavíru spojil čtyřiadvacetkrát preludium s fugou, dvanáctkrát v dur a dvanáctkrát v moll. V preludiích dal volný průchod fantazii, ve fugách předvedl matematické mistrovství. Na rozdíl od železné kázně, již vyžadovaly chrámové skladby, se zde mohl bez ohledu na termíny oddávat intelektuálním hrám.
První díl Dobře temperovaného klavíru pochází z roku 1722, obsahuje však i hudbu napsanou během předchozích pěti let. Dějiny druhého dílu jsou méně jasné. Jeho rukopis Bach sestavil až kolem roku 1740, některá preludia a fugy jsou však opět mnohem starší. Cílovou skupinu sbírky popsal slovy: „K užitku a potřebě hudební mládeže dychtivé po vzdělání, jakož i k obzvláštnímu potěšení těch, kdo jsou již v tomto umění zběhlí.“
Části díla
IMSLP uvádí: 2 movements Composition Year 1740 ca. in Das wohltemperierte Klavier II (No.8)
Poslech
Média zatím čekají na ověření.