BWV 878
Prelude and Fugue
- Typ
- Skladby pro klávesové nástroje
- Datace
- 1740
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- E major
- Obsazení
- klávesový nástroj
- Části
- 2
Stručně
V katalogu IMSLP je 0878 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.
Popis
V katalogu IMSLP je 0878 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu E major. Datace v katalogu: 1740.
All of Bach
Behind the music
Houpavý „standard“
Jak se z Bacha stal učebnicový mistr.
Fuga je nejspíš nejsložitější konstrukcí západní hudby. Napsat fugové téma je proto vlastně práce pro inženýra. S matematickou přesností je třeba promyslet, jakou náladu má skladba vyvolat a jaké triky použít, a současně v duchu ověřovat, kolik napětí téma jako stavební materiál unese. Pro začátečníky je to skutečný hlavolam, ale potrápí i zkušené skladatele. K povzbuzení mladých i starších myslí proto existovaly nejrůznější vzory či „standardy“, například v učebnicích, jako je Fuxovo Gradus ad Parnassum, nebo ve vlastních Bachových publikacích, které rovněž sloužily výuce.
Téma této fugy, deváté dvojice druhého dílu Dobře temperovaného klavíru, patří k těmto všeobecně známým vzorům. Už před Bachem je použili například Froberger a Frescobaldi. Sám Bach si vypůjčil z díla Ariadne Musica Johanna Caspara Ferdinanda Fischera stejné téma, tóninu i stavbu, rozvinul je však nesrovnatelně zajímavěji. Fischerova fuga zůstává prostá a krátká, zatímco Bach systematicky — a konečně i velmi srozumitelně — zkoumá nejrůznější kontrapunktické možnosti. V každém z pěti oddílů přidá nový prvek: po expozici těsny, tedy nástupy, které si skáčou do řeči; nové téma, nenápadně posilující elán tématu hlavního; převrácenou podobu základního tématu; ornamentaci; a nakonec návrat druhého oddílu, spojený s převráceným a ozdobeným tématem. Takhle se tedy skládá hlavolam!
Po tak důmyslné konstrukci působí preludium osvěžujícím dojmem lehkosti. Možná právě proto je Swingle Singers upravili pro své legendární album Jazz Sebastian Bach z roku 1963. Nad prodlevou — dlouze drženým basovým tónem — rozehrávají dva hlasy hru ligatur a disonancí. Jak tomu ve druhém dílu Dobře temperovaného klavíru často bývá, má preludium dvě části v duchu galantního kompozičního stylu, který byl za Bachova života moderní. Hudba sleduje poměrně zřetelnou harmonickou cestu od tóniky k dominantě, tedy pátému stupni stupnice, a zase zpět.
Druhý díl Dobře temperovaného klavíru
První díl Bachových preludií a fug ve všech tóninách jsme nahráli v domovech čtyřiadvaceti různých hudebníků. Pro druhý díl, který v úplnosti hraje Christine Schornsheim, jsme na oslavu devítistého výročí našeho domovského Utrechtu vybrali dvanáct velmi odlišných míst ve městě.
Dobře temperovaný klavír BWV 846–893
Zkomponovat osmačtyřicet klávesových skladeb ve všech čtyřiadvaceti tóninách — právě takové výzvy měl Bach rád. V každém ze dvou dílů Dobře temperovaného klavíru spojil čtyřiadvacetkrát preludium s fugou, dvanáctkrát v dur a dvanáctkrát v moll. V preludiích dal volný průchod fantazii, ve fugách předvedl matematické mistrovství. Na rozdíl od železné kázně, již vyžadovaly chrámové skladby, se zde mohl bez ohledu na termíny oddávat intelektuálním hrám.
První díl Dobře temperovaného klavíru pochází z roku 1722, obsahuje však i hudbu napsanou během předchozích pěti let. Dějiny druhého dílu jsou méně jasné. Jeho rukopis Bach sestavil až kolem roku 1740, některá preludia a fugy jsou však opět mnohem starší. Cílovou skupinu sbírky popsal slovy: „K užitku a potřebě hudební mládeže dychtivé po vzdělání, jakož i k obzvláštnímu potěšení těch, kdo jsou již v tomto umění zběhlí.“
Části díla
IMSLP uvádí: 2 movements Composition Year 1740 ca. in Das wohltemperierte Klavier II (No.9)
Poslech
Média zatím čekají na ověření.