BWV 880
Prelude and Fugue
- Typ
- Skladby pro klávesové nástroje
- Datace
- 1740
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- F major
- Obsazení
- klávesový nástroj
- Části
- 2
Stručně
V katalogu IMSLP je 0880 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.
Popis
V katalogu IMSLP je 0880 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu F major. Datace v katalogu: 1740.
All of Bach
Behind the music
Odvážná hra
Velkolepé preludium svede posluchače na falešnou stopu.
Improvizace je jedna věc, prélude non mesuré však něco docela jiného. Tento typicky francouzský útvar, vzešlý z loutnového repertoáru, mate klávesisty i posluchače už od sedmnáctého století. Skladatelé po sobě zanechávali někdy zcela grafické partitury s akordy a útržky melodií, jejichž rytmus si museli interpreti domyslet sami. Bach tento záhadný styl dobře znal, své „zákazníky“ by však nikdy nenechal napospas jejich vlastním nápadům — ani by jim neposkytl tolik svobody.
Majestátní jedenácté preludium druhého dílu Dobře temperovaného klavíru lze nicméně chápat jako odpověď francouzským kolegům. Ukazují k tomu dlouze vedené linie, množství svázaných tónů vytvářejících jemné disonance i sazba, která neustále mohutní a zase slábne, až dosáhne pěti skutečných hlasů. Dlouze držené tóny v basu propůjčují preludiu ráz chorálu, ovšem s neobvykle velkou dávkou okázalosti.
Klid náhle přetne fuga, jejíž skoky a kraťoučké motivy působí téměř chaoticky. Aby byl zmatek ještě půvabnější, pohrává si Bach mezi nástupy druhého a třetího tématu s rytmem: šest dob v taktu se zdánlivě promění v devět. Stavba je stejnou měrou podivná i hravá a působí skoro nahodile. Fuga se obvykle řídí pevným plánem — po expozici následují různá provedení s tématy i bez nich a nakonec často velkolepá repríza. Zde je však všechno jinak. Tuto fugu tvoří expozice s tématy, mimořádně dlouhá mezihra založená na pouhých několika motivech a po ní repríza, která přichází už v polovině skladby. Poté se dychtivě virtuózním tempem propadáme z tóniny do tóniny a hlavní tónina se znovu objeví až těsně před koncem.
Druhý díl Dobře temperovaného klavíru
První díl Bachových preludií a fug ve všech tóninách jsme nahráli v domovech čtyřiadvaceti různých hudebníků. Pro druhý díl, který v úplnosti hraje Christine Schornsheim, jsme na oslavu devítistého výročí našeho domovského Utrechtu vybrali dvanáct velmi odlišných míst ve městě.
Dobře temperovaný klavír BWV 846–893
Zkomponovat osmačtyřicet klávesových skladeb ve všech čtyřiadvaceti tóninách — právě takové výzvy měl Bach rád. V každém ze dvou dílů Dobře temperovaného klavíru spojil čtyřiadvacetkrát preludium s fugou, dvanáctkrát v dur a dvanáctkrát v moll. V preludiích dal volný průchod fantazii, ve fugách předvedl matematické mistrovství. Na rozdíl od železné kázně, již vyžadovaly chrámové skladby, se zde mohl bez ohledu na termíny oddávat intelektuálním hrám.
První díl Dobře temperovaného klavíru pochází z roku 1722, obsahuje však i hudbu napsanou během předchozích pěti let. Dějiny druhého dílu jsou méně jasné. Jeho rukopis Bach sestavil až kolem roku 1740, některá preludia a fugy jsou však opět mnohem starší. Cílovou skupinu sbírky popsal slovy: „K užitku a potřebě hudební mládeže dychtivé po vzdělání, jakož i k obzvláštnímu potěšení těch, kdo jsou již v tomto umění zběhlí.“
Části díla
IMSLP uvádí: 2 movements Composition Year 1740 ca. in Das wohltemperierte Klavier II (No.11)
Poslech
Média zatím čekají na ověření.