BWV 887
Prelude and Fugue
- Typ
- Skladby pro klávesové nástroje
- Datace
- 1740
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- G♯ minor
- Obsazení
- klávesový nástroj
- Části
- 2
Stručně
V katalogu IMSLP je 0887 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.
Popis
V katalogu IMSLP je 0887 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu G♯ minor. Datace v katalogu: 1740.
All of Bach
Behind the music
Bachovská důkladnost
Obtížná tónina stojí za všechnu námahu.
Přiznejme si to: gis moll je protivná. Pět křížků v předznamenání neustále zauzluje hráčovy prsty. Toto preludium proto neodvolatelně patří do hájemství pokročilých hudebníků, zatímco kdyby je Bach napsal například v g moll, mohlo se zjevně stát hitem širokých vrstev. Jeho myšlenky jsou totiž vlastně zcela přímočaré — prosté skoky v levé ruce a elegantní vzdechy v pravé —, přesto z nich vytěží největší možný účinek. Nic nepřijde nazmar a každý úryvek žije vlastním životem. Klíčovým slovem je „kontrast“, který zde Bach zdůrazňuje jediným zápisem dynamických označení piano a forte v celém Dobře temperovaném klavíru. To ukazuje na nástroj se dvěma manuály, které lze dobře využít i ve fuze.
Na první poslech zní fuga téměř až příliš jednoduše. Každé ze dvou témat má vlastní úplnou expozici. Nejprve přichází gigový motiv, který se klidně žene vpřed stále ve stejném rytmu. Těsně před polovinou se objeví druhé téma: stejně pokojně sestupuje po půltónech a poté se vrací k výchozí notě. Nijak zvlášť vzrušující — o to však Bachovi nejde. Témata a protitémata napsal tak, aby do sebe všechna úhledně zapadala. Posluchač to nepozná hned, fuga je však plná nových uvedení, při nichž se hlasy pokaždé jinak promíchají.
Bach navíc nástupy tématu rozvrhl tak, že se průběh celé fugy zrcadlí. Hlasy nejprve postupně obsadí celou klaviaturu, až v místě vrcholu po nejvyšším nástupu bezprostředně následuje ten nejnižší. Na zpáteční cestě, kdy obě témata svorně zaznívají společně, se tento pohyb doslova obrátí: nejprve nízko, potom vysoko, pak překvapivý nástup v dur a nakonec dva nástupy na základním tónu.
Doprostřed tohoto jemného přediva umístí Bach výrazný motiv sestupné kvinty, který ukazuje cestu k dalšímu nástupu jako blikající neonová šipka. Vzniká tím velkolepý efekt? Sotva. Ukazuje se však Bach v nejarchitektoničtější a nejkontrapunktičtější podobě. Tohle je baroko staré školy — a nikdo by neměl zapomenout, kdo byl jeho mistrem!
Druhý díl Dobře temperovaného klavíru
První díl Bachových preludií a fug ve všech tóninách jsme nahráli v domovech čtyřiadvaceti různých hudebníků. Pro druhý díl, který v úplnosti hraje Christine Schornsheim, jsme na oslavu devítistého výročí našeho domovského Utrechtu vybrali dvanáct velmi odlišných míst ve městě.
Dobře temperovaný klavír BWV 846–893
Zkomponovat osmačtyřicet klávesových skladeb ve všech čtyřiadvaceti tóninách — právě takové výzvy měl Bach rád. V každém ze dvou dílů Dobře temperovaného klavíru spojil čtyřiadvacetkrát preludium s fugou, dvanáctkrát v dur a dvanáctkrát v moll. V preludiích dal volný průchod fantazii, ve fugách předvedl matematické mistrovství. Na rozdíl od železné kázně, již vyžadovaly chrámové skladby, se zde mohl bez ohledu na termíny oddávat intelektuálním hrám.
První díl Dobře temperovaného klavíru pochází z roku 1722, obsahuje však i hudbu napsanou během předchozích pěti let. Dějiny druhého dílu jsou méně jasné. Jeho rukopis Bach sestavil až kolem roku 1740, některá preludia a fugy jsou však opět mnohem starší. Cílovou skupinu sbírky popsal slovy: „K užitku a potřebě hudební mládeže dychtivé po vzdělání, jakož i k obzvláštnímu potěšení těch, kdo jsou již v tomto umění zběhlí.“
Části díla
IMSLP uvádí: 2 movements Composition Year 1740 ca. in Das wohltemperierte Klavier II (No.18)
Poslech
Média zatím čekají na ověření.