BWV 1018

Sonata No.5

Typ
Komorní hudba a sólové nástroje
Datace
1720
Místo
neuvedeno
Tónina
F minor
Obsazení
housle · klávesový nástroj
Části
4

Stručně

V katalogu IMSLP je 1018 vedeno dílo „Sonata No.5“. IMSLP je řadí do kategorie Chamber. Uvedené obsazení: vn kbd.

Popis

V katalogu IMSLP je 1018 vedeno dílo „Sonata No.5“. IMSLP je řadí do kategorie Chamber. Uvedené obsazení: vn kbd. Katalog uvádí tóninu F minor. Datace v katalogu: 1720. Poznámka IMSLP: see also BWV 1018a.

All of Bach

Behind the music

Zpěvné sonáty

Bach hledí kupředu k Mozartovi a zpět ke Corellimu.

Carl Philipp Emanuel Bach roku 1774 o otcových sonátách pro housle a cembalo poznamenal, že stále přinášejí veliké potěšení, „přestože jsou staré přes padesát let“. Za jeho života rozhodně nebylo samozřejmé, aby se hudba hrála ještě půl století po vzniku. Jak synova poznámka naznačuje, Bach sonáty patrně napsal za köthenského působení kolem let 1717–1723. Celý život je však nepřestával jemně upravovat — jasné znamení, že také on je považoval za zdařilé.

K trvalé přitažlivosti přispělo také obsazení. Místo triových sonát pro dvoje housle a basso continuo, obvyklých na počátku osmnáctého století například u Corelliho, jsou tato díla určena klávesovému nástroji a jediným houslím. Vyhovovala tak i době Carla Philippa a pozdějším desetiletím — vzpomeňme třeba na Mozartovy sonáty pro klavír a housle. V některých větách však pod povrchem stále žije starší triová sonáta. Ve druhé větě tohoto díla bychom si například tóny pravé ruky kláves snadno představili na druhých houslích.

Carl Philipp napsal, že otcovy sonáty obsahují „několik adagií, která by dnes nikdo nedokázal napsat zpěvněji“. A skutečně: právě pomalé věty nás často zasáhnou nejbezprostředněji, jak za jeho života, tak dnes. Ani tato sonáta není výjimkou. První věta je vlastně melancholickou árií pro housle — zpěvnější už hudba sotva může být.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 4 movements Composition Year 1717-23

Poslech

Média zatím čekají na ověření.