BWV 1052

Harpsichord Concerto No.1

Typ
Orchestrální skladby a koncerty
Datace
1738
Místo
neuvedeno
Tónina
D minor
Obsazení
cembalo · smyčcový soubor · basso continuo (generálbas)
Části
3

Stručně

V katalogu IMSLP je 1052 vedeno dílo „Harpsichord Concerto No.1“. IMSLP je řadí do kategorie Orchestral. Uvedené obsazení: hpd str bc.

Popis

V katalogu IMSLP je 1052 vedeno dílo „Harpsichord Concerto No.1“. IMSLP je řadí do kategorie Orchestral. Uvedené obsazení: hpd str bc. Katalog uvádí tóninu D minor. Datace v katalogu: 1738. Poznámka IMSLP: arr. of a lost Violin Concerto (see BWV 1052R); partly re-used in BWV 146, BWV 188; see also BWV 1052a.

All of Bach

Behind the music

BWV 1052, Koncert d moll pro cembalo a smyčce č. 1, patří k nejúchvatnějším, nejdramatičtějším a technicky nejnáročnějším koncertům barokní éry. V dochované podobě jej Bach připravil v Lipsku kolem roku 1738 pro koncerty studentského tělesa Collegium Musicum v Zimmermannově kavárně.

Původ v neznámém houslovém koncertu

Všechny hudební a faktografické analýzy přesvědčivě dokládají, že cembalová verze je přepracováním staršího, dnes ztraceného houslového koncertu d moll (BWV 1052r), který Bach zkomponoval pravděpodobně během svého působení ve Výmaru či Köthenu. Stylizace sólového partu – rozsáhlé arpeggiované plochy přes prázdné struny, virtuózní technika bariolage a melodické vedení typické pro smyčcový nástroj – jednoznačně prozrazují houslový původ.

Využití v chrámových kantátách

Bach si byl neobyčejné síly tohoto koncertu vědom a jeho části využil již v roce 1726 v chrámové hudbě: první dvě věty upravil pro sólové varhany a orchestr jako Sinfonii a sbor v kantátě BWV 146 (Wir müssen durch viel Trübsal) a finální větu jako vstupní Sinfonii kantáty BWV 188.

Dramatická sevřenost a temná vášeň

První věta začíná nekompromisním, dravým tématem v unisonu smyčců, na něž sólový nástroj odpovídá bleskovými pasážemi a dramatickými gradacemi. Střední Adagio v g moll je vystavěno nad těžkým, neúprosným ostinátním basem, nad nímž se sólový part vznáší v hluboce melancholické kantiléně. Závěrečné Allegro strhuje posluchače rytmickou nezkrotností a vrcholí velkolepou sólovou kadencí.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 3 movements Composition Year 1738

Poslech

Média zatím čekají na ověření.