BWV 1053
Harpsichord Concerto No.2
- Typ
- Orchestrální skladby a koncerty
- Datace
- 1738
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- E major
- Obsazení
- cembalo · smyčcový soubor · basso continuo (generálbas)
- Části
- 3
- Délka nahrávky
- 19 min 51 s
Stručně
V katalogu IMSLP je 1053 vedeno dílo „Harpsichord Concerto No.2“. IMSLP je řadí do kategorie Orchestral. Uvedené obsazení: hpd str bc.
Popis
V katalogu IMSLP je 1053 vedeno dílo „Harpsichord Concerto No.2“. IMSLP je řadí do kategorie Orchestral. Uvedené obsazení: hpd str bc. Katalog uvádí tóninu E major. Datace v katalogu: 1738. Poznámka IMSLP: arr. of a lost Oboe Concerto (see BWV 1053R); partly re-used in BWV 49, BWV 169.
All of Bach
Behind the music
BWV 1053, Koncert E dur pro sólové cembalo a smyčce č. 2, představuje jedno z nejpropracovanějších a nejzpěvnějších instrumentálních děl Johanna Sebastiana Bacha. Vzniklo na sklonku 30. let 18. století pro lipské Collegium Musicum.
Předloha pro hoboj d'amore
Podobně jako u většiny Bachových klávesových koncertů je i BWV 1053 transkripcí staršího díla z köthenského období. Muzikologické bádání bezpečně prokázalo, že původním nástrojem byl dechový nástroj s vroucím, teplým tónem – buď hoboj d'amore v D dur, nebo hoboj v F dur (BWV 1053r). Plynulost melodických frází a absence typicky klávesových skoků dokonale odpovídají dechovému instrumentu.
Ozvěny v lipských kantátách
Ještě před vytvořením cembalového koncertu Bach hudbu tohoto koncertu geniálně uplatnil na podzim roku 1726 v Lipsku: krajní věty se staly předehrou a árií v kantátě BWV 169 (Gott soll allein mein Herze haben) a pomalá věta zazněla v dialogické kantátě BWV 49 (Ich geh und suche mit Verlangen).
Pastorální jas a teskné Siciliano
Krajní věty v tónině E dur dýchají radostí, vyrovnaností a bohatě propracovaným kontrapunktem. Absolutním vrcholem díla je však střední věta – tklivé Siciliano v cis moll v 12/8 taktu, kde sólový part rozvíjí nekonečnou, dojemnou melodii plnou barokní melancholie.
Části díla
IMSLP uvádí: 3 movements Composition Year 1738