BWV 1092

Herr Gott, nun schleuss den Himmel auf (II)

Pane Bože, nyní otevři nebe

Typ
Doplňky a pozdější objevy
Datace
1703–07?
Místo
neuvedeno
Tónina
A minor
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno

Stručně

V katalogu IMSLP je 1092 vedeno dílo „Herr Gott, nun schleuss den Himmel auf (II)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 1092 vedeno dílo „Herr Gott, nun schleuss den Himmel auf (II)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Katalog uvádí tóninu A minor. Datace v katalogu: 1703–07?.

All of Bach

Behind the music

Barokní osudí překvapení

Simeon se v kolébání, skocích a jásotu loučí se světem

„Laß fahren, was auf Erden, will lieber selig werden“ — „Nechávám odejít vše pozemské, raději chci dojít spásy.“ Dlouhou klesající girlandou tónů na konci chorálu Bach ilustruje refrén textu, jehož poselství zní: jakkoli byl život těžký, v nebi čeká spása — a navíc v dur! Kněz Simeon, který zde promlouvá, zastupuje všechny věrné křesťany ve chvíli, kdy poznává, že Ježíšův příchod znamená zásadní změnu směru. Než však Bach k tomuto bodu dospěje, spojuje nejrůznější motivy, které jako mladý varhaník pochytil ve svém okolí, a dochází k pozoruhodným výsledkům. Nehybné akordy přerušují pomlky, první fráze chorálu dostává prostou harmonizaci a při opakování ji doprovázejí rozložené akordy. Běhy připomínající mezihry vytvářejí až omamně pestrý posluchačský zážitek. Když Bach po letech použil tutéž melodii znovu ve Varhanní knížce BWV 617, působí výsledek mnohem sevřeněji — ale možná také méně dobrodružně.

Neumeisterova sbírka BWV 1090–1120

Koncem roku 1984 se bachovský svět obrátil vzhůru nohama. V knihovně Yaleovy univerzity se totiž našlo nejméně 31 dosud neznámých Bachových varhanních skladeb. Jsou součástí rukopisu sestaveného varhaníkem Johannem Gottfriedem Neumeisterem (1756–1840), který se přes Christiana Heinricha Rincka a Lowella Masona dostal až do Spojených států. Proto je znám jako „Neumeisterova sbírka“.

Větší část sbírky opsal Neumeister roku 1790 z mnohem staršího, dnes ztraceného rukopisu. Vybral různorodé oblíbené varhanní chorály, které mohl sám hrát při běžných bohoslužbách. Většinu tvoří skladby dvou Bachových příbuzných, Johanna Michaela a Johanna Christopha, a také samotného Johanna Sebastiana. Najdeme tu rovněž úpravy mimo jiné od Friedricha Wilhelma Zachowa a Johanna Pachelbela. Neumeisterova sbírka nám tak dává představu o repertoáru, který Bach důvěrně znal v mládí. Jeho vlastní skladby ve sbírce jsou velmi rané: většinou pocházejí z doby před rokem 1708 a patrně dokonce z období kolem roku 1700, kdy mu bylo asi patnáct. Později Neumeister připojil ještě pět podstatně novějších chorálů svého učitele Georga Andrease Sorgeho.

Varhany

Nahrávka vznikla na proslulých Müllerových varhanách v kostele sv. Bavona neboli Grote Kerk v Haarlemu. Jde o mimořádný nástroj z roku 1738, na který se do Haarlemu vypravili hrát Georg Friedrich Händel i Wolfgang Amadeus Mozart. Händela zvlášť nadchl neobvyklý rejstřík Vox humana. Varhany mají přes pět tisíc píšťal rozdělených do 64 rejstříků, tři manuály a pedál.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech

Média zatím čekají na ověření.