BWV Anh.043
Fugue
- Typ
- Doplňky a pozdější objevy
- Datace
- —
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- B minor
- Obsazení
- varhany
- Části
- neuvedeno
- Délka nahrávky
- 8 min 42 s
Stručně
V katalogu IMSLP je Anh.043 vedeno dílo „Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.
Popis
V katalogu IMSLP je Anh.043 vedeno dílo „Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Katalog uvádí tóninu B minor. Datace v katalogu: —. Poznámka IMSLP: spurious; composed by Carl Philipp Emanuel Bach (Wq.233, H.776).
All of Bach
Behind the music
BWV Anh. 43 (plným označením BWV Anhang 43) je Fuga h moll pro varhany (případně klávesový nástroj), která je v Bachově katalogu zařazena v oddílu sporných a nepravých skladeb (Anhang II).
Zařazení v katalogu BWV
Když muzikolog Wolfgang Schmieder v roce 1950 sestavil Bachův tematický katalog, do oddílu Anhang II (Zweifelhafte Werke) zahrnul skladby, jejichž autorství bylo nejisté. V rámci této skupiny tvoří čísla BWV Anh. 24 až 46 ucelený blok volných varhanních skladeb – především preludií, fantazií a samostatných fug.
Tato díla se dochovala v opisových rukopisech z 18. a 19. století (často ze sbírek berlínských či durynských hudebníků). Písaři a sběratelé na ně nezřídka připisovali jméno J. S. Bacha, aby zvýšili hodnotu a prestiž svých opisů.
Otázka autorství a stylové rysy
Moderní muzikologický výzkum (včetně kritických zpráv Neue Bach-Ausgabe) řadí BWV Anh. 43 mezi díla nepravá:
Sazba a kontrapunkt: Fuga vykazuje řemeslnou zručnost typickou pro středoněmeckou varhanní školu první poloviny 18. století, chybí jí však Bachova charakteristická harmonická odvaha, chromatické napětí a polyfonní hustota.
Absence samostatného pedálu: Na rozdíl od Bachových autentických varhanních děl v h moll (například monumentálního Preludia a fugy h moll, BWV 544) je pedál využit minimálně, nebo je skladba koncipována čistě manualiter. Svým charakterem má blízko k domácí klávesové literatuře pro cembalo či klavichord.
Pravděpodobný okruh vzniku: Skladba vznikla v okruhu Bachových žáků, synů (podobné kompoziční pokusy tvořili v mládí Wilhelm Friedemann i Carl Philipp Emanuel Bach) nebo u varhaníků z durynského prostředí (např. okruh Johanna Petera Kellnera). Konkrétního skladatele se však v dochovaných pramenech identifikovat nepodařilo, dílo tak zůstává vedeno jako anonymní.
V běžné koncertní praxi se BWV Anh. 43 téměř neobjevuje; výjimkou jsou specializované nahrávky a edice mapující varhanní apokryfy a okrajové prameny bachovského bádání.