BWV Anh.062

Sei Lob und Ehr mit hohem Preis (I)

Buď chvála a čest s vysokou cenou

6 / 10 · Poctivá práce
Typ
Doplňky a pozdější objevy
Datace
 ?
Místo
neuvedeno
Tónina
neuvedena
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno
Délka nahrávky
3 min 41 s

Stručně

V katalogu IMSLP je Anh.062a vedeno dílo „Sei Lob und Ehr mit hohem Preis (I)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je Anh.062a vedeno dílo „Sei Lob und Ehr mit hohem Preis (I)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu:  ?. Poznámka IMSLP: Bach's authorship uncertain.

All of Bach

Behind the music

BWV Anh. 62 (v katalogu Bach-Digital uváděno také jako BWV Anh. 062) je varhanní chorálová předehra na luteránský hymnus „Nun lasst uns Gott dem Herren“, zařazená ve druhém oddílu Bachova dodatkového katalogu (Anhang II – Zweifelhafte Werke).

Zařazení v katalogu BWV

V tematickém katalogu Wolfganga Schmiedera z roku 1950 tvoří čísla BWV Anh. 47 až 79 ucelený soubor jednotlivých chorálových předeher se sporným či vyvráceným Bachovým autorstvím. Schmieder tuto sérii seřadil abecedně podle počátečních slov chorálních textů:

  • BWV Anh. 60: Nun danket alle Gott

  • BWV Anh. 61: Nun freut euch, lieben Christen g'mein

  • BWV Anh. 62: Nun lasst uns Gott dem Herren

  • BWV Anh. 63: Nun ruhen alle Wälder

Tato díla se na rozdíl od chorálů v hlavním katalogu (BWV 741–765) nenacházela v původním souborném vydání Bach-Gesellschaft Ausgabe jako rovnocenné varianty, nýbrž byla dohledána v různých rukopisných sbornících a opisech 18. století, kde byla signována Bachovým jménem.

Předloha chorálu a její liturgický kontext

Píseň Nun lasst uns Gott dem Herren („Nyní vzdejme díky Bohu, našemu Pánu“) složil v roce 1575 durynský básník a teolog Ludwig Helmbold jako ranní děkovnou píseň a modlitbu po jídle. Melodie, kterou k textu přiřadil Nikolaus Selnecker (1587), se stala jedním z nejzpívanějších luteránských nápěvů vůbec.

V bohoslužebném roce píseň plnila univerzální úlohu – zpívala se při ranních bohoslužbách, na závěr kázání i při díkůvzdáních.

Hudební charakter a otázka pravosti

Kritické vydání Neue Bach-Ausgabe (NBA řada IV, svazek 11 – Choralbearbeitungen zweifelhafter Echtheit) řadí BWV Anh. 62 mezi skladby nepravé:

  • Faktura sazby: Předehra je koncipována poměrně úsporně v tradičním středoněmeckém stylu. Zpravidla vede melodii chorálu (cantus firmus) v sopránu v dlouhých notových hodnotách, zatímco doprovodné hlasy vytvářejí jednoduchou předimitaci a harmonickou oporu.

  • Absence bachovské invence: Skladbě schází Bachova charakteristická polyfonní hustota, vnitřní rytmické napětí a odvážná chromatika, jakou nacházíme v jeho raných kompozicích z Arnstadtu či Výmaru.

  • Pravděpodobný autor: Kompozice pochází z okruhu středoněmeckých varhaníků přelomu 17. a 18. století. V úvahu připadají autoři z širšího okruhu rodiny Bachových (např. Johann Michael Bach), Johann Gottfried Walther nebo někteří z durynských varhaníků, jejichž notové materiály sloužily k praktickým liturgickým potřebám.

Autentické Bachovy práce se stejným chorálem

Skutečný Johann Sebastian Bach melodii Nun lasst uns Gott dem Herren zhudebnil opakovaně a s nesrovnatelně větší kompoziční rafinovaností:

  • Závěrečný chorál slavné reformační kantáty BWV 79 (Gott der Herr ist Sonn und Schild), kde melodii doprovázejí fanfáry lesních rohů a tympánů.

  • V kantátách BWV 165 a BWV 194.

  • V samostatných čtyřhlasých chorálových sazbách (např. BWV 389 a BWV 390).

Poslech