BWV Anh.062
Sei Lob und Ehr mit hohem Preis (I)
Buď chvála a čest s vysokou cenou
- Typ
- Doplňky a pozdější objevy
- Datace
- ?
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- neuvedena
- Obsazení
- varhany
- Části
- neuvedeno
- Délka nahrávky
- 3 min 41 s
Stručně
V katalogu IMSLP je Anh.062a vedeno dílo „Sei Lob und Ehr mit hohem Preis (I)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.
Popis
V katalogu IMSLP je Anh.062a vedeno dílo „Sei Lob und Ehr mit hohem Preis (I)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: ?. Poznámka IMSLP: Bach's authorship uncertain.
All of Bach
Behind the music
BWV Anh. 62 (v katalogu Bach-Digital uváděno také jako BWV Anh. 062) je varhanní chorálová předehra na luteránský hymnus „Nun lasst uns Gott dem Herren“, zařazená ve druhém oddílu Bachova dodatkového katalogu (Anhang II – Zweifelhafte Werke).
Zařazení v katalogu BWV
V tematickém katalogu Wolfganga Schmiedera z roku 1950 tvoří čísla BWV Anh. 47 až 79 ucelený soubor jednotlivých chorálových předeher se sporným či vyvráceným Bachovým autorstvím. Schmieder tuto sérii seřadil abecedně podle počátečních slov chorálních textů:
BWV Anh. 60: Nun danket alle Gott
BWV Anh. 61: Nun freut euch, lieben Christen g'mein
BWV Anh. 62: Nun lasst uns Gott dem Herren
BWV Anh. 63: Nun ruhen alle Wälder
Tato díla se na rozdíl od chorálů v hlavním katalogu (BWV 741–765) nenacházela v původním souborném vydání Bach-Gesellschaft Ausgabe jako rovnocenné varianty, nýbrž byla dohledána v různých rukopisných sbornících a opisech 18. století, kde byla signována Bachovým jménem.
Předloha chorálu a její liturgický kontext
Píseň Nun lasst uns Gott dem Herren („Nyní vzdejme díky Bohu, našemu Pánu“) složil v roce 1575 durynský básník a teolog Ludwig Helmbold jako ranní děkovnou píseň a modlitbu po jídle. Melodie, kterou k textu přiřadil Nikolaus Selnecker (1587), se stala jedním z nejzpívanějších luteránských nápěvů vůbec.
V bohoslužebném roce píseň plnila univerzální úlohu – zpívala se při ranních bohoslužbách, na závěr kázání i při díkůvzdáních.
Hudební charakter a otázka pravosti
Kritické vydání Neue Bach-Ausgabe (NBA řada IV, svazek 11 – Choralbearbeitungen zweifelhafter Echtheit) řadí BWV Anh. 62 mezi skladby nepravé:
Faktura sazby: Předehra je koncipována poměrně úsporně v tradičním středoněmeckém stylu. Zpravidla vede melodii chorálu (cantus firmus) v sopránu v dlouhých notových hodnotách, zatímco doprovodné hlasy vytvářejí jednoduchou předimitaci a harmonickou oporu.
Absence bachovské invence: Skladbě schází Bachova charakteristická polyfonní hustota, vnitřní rytmické napětí a odvážná chromatika, jakou nacházíme v jeho raných kompozicích z Arnstadtu či Výmaru.
Pravděpodobný autor: Kompozice pochází z okruhu středoněmeckých varhaníků přelomu 17. a 18. století. V úvahu připadají autoři z širšího okruhu rodiny Bachových (např. Johann Michael Bach), Johann Gottfried Walther nebo někteří z durynských varhaníků, jejichž notové materiály sloužily k praktickým liturgickým potřebám.
Autentické Bachovy práce se stejným chorálem
Skutečný Johann Sebastian Bach melodii Nun lasst uns Gott dem Herren zhudebnil opakovaně a s nesrovnatelně větší kompoziční rafinovaností: