BWV Anh.090

Fugue

6 / 10 · Poctivá práce
Typ
Doplňky a pozdější objevy
Datace
 ?
Místo
neuvedeno
Tónina
C major
Obsazení
klávesový nástroj
Části
neuvedeno
Délka nahrávky
2 min 52 s

Stručně

V katalogu IMSLP je Anh.090 vedeno dílo „Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.

Popis

V katalogu IMSLP je Anh.090 vedeno dílo „Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu C major. Datace v katalogu:  ?. Poznámka IMSLP: spurious; composed by Johann Pachelbel; formerly attributed to Carl Philipp Emanuel Bach as H.388.

All of Bach

Behind the music

BWV Anh. 90 (v databázi Bach-Digital uváděno také jako BWV Anh. 090) je Fuga C dur pro klávesový nástroj (cembalo, klavichord či varhany manualiter). V Bachově tematickém katalogu otevírá ucelenou číselnou řadu samostatných sporných klávesových fug v oddílu Anhang II (Zweifelhafte Werke).

Zařazení v katalogu BWV a skupina fug Anh. 90–112

Když Wolfgang Schmieder v roce 1950 uspořádával druhý oddíl dodatkového katalogu (Anhang II), vyčlenil čísla BWV Anh. 90 až 112 pro volné klávesové fugy a fugata. Tyto kompozice stály mimo Bachovy velké cykly (Dobře temperovaný klavír, Umění fugy či Klavírní cvičení) a v pramenech se šířily jako izolované kusy.

Jako první skladba této řady reprezentuje BWV Anh. 90 typickou praxi dobových opisovačů 18. a raného 19. století:

 Skladba se dochovala ve sbírkách a sbornících středoněmeckých varhaníků a studentů.

 V rukopisech byla signována Bachovým jménem (často dodatečně jinou rukou), což zvyšovalo prestiž i hodnotu notového materiálu.

 Autograf Johanna Sebastiana Bacha zcela chybí.

Prameny a otázka autorství

Kritické souborné vydání Neue Bach-Ausgabe (NBA řada V, svazek 12 – Klavierwerke zweifelhafter Echtheit) dospělo k závěru, že skladba není autentickým dílem Johanna Sebastiana Bacha:

 Absence bachovského kompozičního profilu: Polyfonní předivo je korektní a řemeslně zvládnuté, chybí mu však Bachova harmonická smělost, motivická provázanost a rozvíjení protihlasů (kontrasubjektů).

 Pravděpodobný okruh vzniku: Fuga vznikla s největší pravděpodobností v první polovině 18. století jako kompoziční nebo studijní cvičení v okruhu Bachových lipských žáků, případně pochází od některého z durynských varhaníků tvořících v tradičním středoněmeckém stylu.

Hudební charakteristika

 Téma: Expozice pracuje s přehledným, diatonickým tématem v základní tónině C dur, které se opírá o standardní kadenční a rozložené akordické postupy.

 Faktura: Sazba je koncipována čistě manuálově (manualiter), bez nutnosti zapojení varhanního pedálu. Svým rozsahem a obtížností odpovídá domácímu instrumentálnímu cvičení na klavichord či cembalo nebo stručnému liturgickému preludování.

Skladba se na běžných koncertních pódiích prakticky neobjevuje; je předmětem zájmu především muzikologů mapujících okrajové prameny bachovského bádání a šíření kontrapunktické pedagogiky v 18. století.


Poslech