BWV Anh.183
Rondo
- Typ
- Doplňky a pozdější objevy
- Datace
- —
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- B♭ major
- Obsazení
- klávesový nástroj
- Části
- neuvedeno
- Délka nahrávky
- 4 min 28 s
Stručně
V katalogu IMSLP je Anh.183 vedeno dílo „Rondo“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.
Popis
V katalogu IMSLP je Anh.183 vedeno dílo „Rondo“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu B♭ major. Datace v katalogu: —. Poznámka IMSLP: in Notebook II for Anna Magdalena Bach; spurious; composed by François Couperin.
All of Bach
Behind the music
BWV Anh. 183 (uváděné jako Rondeau B dur) není původní kompozicí Johanna Sebastiana Bacha, nýbrž klávesovou skladbou francouzského barokního mistra Françoise Couperina. Do Bachova katalogu bylo zařazeno proto, že se dochovalo jako anonymní zápis ve slavné Knížce pro Annu Magdalenu Bachovou z roku 1725.
Původ skladby a Couperinovo autorství
Původní skladba nese název Les Bergeries (v překladu Pastýřky či Pastýřské scény). Couperin ji vydal v Paříži v letech 1716–1717 ve své druhé knize cembalových skladeb. Šlo o jednu z nejpopulárnějších cembalových miniatur 18. století vůbec – opisovala se po celé Evropě a vznikla pro ni i řada instrumentálních úprav.
Důvod zařazení do katalogu BWV
Když muzikolog Wolfgang Schmieder v roce 1950 sestavoval Bachův tematický katalog (Bach-Werke-Verzeichnis), zařadil do oddílu Anhang skladby, které se dochovaly v Bachově pozůstalosti a rodinných opisech, ale jejichž autorství bylo nejisté nebo cizí.
V sešitu Anny Magdaleny z roku 1725 je toto rondeau zapsáno hned na úvodních stranách pod prostým nadpisem Rondeau. Jméno autora u zápisu zcela chybí – skladba byla v té době tak proslulá, že rodina zřejmě nepovažovala za nutné Couperina uvádět. Pozdější muzikologický výzkum však spolehlivě doložil, že jde o doslovný opis Couperinova originálu.
Hudební forma a styl
Princip francouzského rondeau: Skladba je postavena na formě refrén – kuplet – refrén. Základní osmitaktové téma v B dur se po každé kontrastní epizodě (kupletu) vrací v nezměněné podobě jako nosný pilíř celé věty.
Pastorální atmosféra: Třídobé houpavé členění (6/8 takt) a basové tóny v levé ruce evokují francouzskou pastýřskou idylu a bordunový doprovod dud či niněry.
Typický francouzský styl (goût français): Na rozdíl od Bachovy obvyklé kontrapunktické hustoty a fugových struktur sází tato miniatura na zpěvnost melodické linky, delikátní průzračnost a prostor pro jemnou francouzskou ornamentiku (agréments).
Přítomnost Couperinova rondeau v rodinném sešitě Bachových ukazuje na Bachův trvalý obdiv k francouzské cembalové škole. Bach Couperinovo dílo a jeho teoretický traktát L'Art de toucher le clavecin velmi dobře znal a prvky francouzského stylu běžně využíval ve svých Francouzských suitách i Partitách.