BWV 11

Lobet Gott in seinen Reichen (Himmelfahrts-Oratorium)

Chvalte Boha ve svých královstvích (Himmelsfahrt-Oratorium)

8 / 10 · Výborný Bach
Typ
Kantáty
Datace
1735
Místo
neuvedeno
Tónina
D major
Obsazení
4 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
Části
2
Délka nahrávky
26 min 30 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0011 vedeno dílo „Lobet Gott in seinen Reichen (Himmelfahrts-Oratorium)“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 4vv ch orch.

Popis

V katalogu IMSLP je 0011 vedeno dílo „Lobet Gott in seinen Reichen (Himmelfahrts-Oratorium)“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 4vv ch orch. Katalog uvádí tóninu D major. Datace v katalogu: 1735. Poznámka IMSLP: partly re-used in BWV 233.

All of Bach

Behind the music

Od nynějška až navěky

Ve svém třetím oratoriu Bach rozehrává všechny síly.

Nanebevstoupení Páně je předělem mezi Ježíšovým pozemským životem a jeho božskou vládou po pravici Boží. Biblická zpráva je stručná: Ježíš požehnal svým následovníkům, vystoupil na nebesa a učedníci tomu přihlíželi. Poté, co je dva andělé upokojili, se učedníci vrátili domů.

Teologický dosah události je však dalekosáhlý. Kristovo tělo sice opustilo tento svět, ale podle Luthera a dalších zůstává Kristus mezi námi, stejně jako se ani Bůh neomezuje pouze na nebesa. Když tedy Oratorium Nanebevstoupení mluví o Boží „říši“ — Reich —, myslí tím nebe i zemi; Ježíšova tělesná nepřítomnost neznamená, že zmizel. Od této chvíle se bude zjevovat jinými způsoby, mimo jiné skrze svou církev — jak připomenou Letnice. Pro věřící tak začíná nová doba naděje a očekávání.

Krátce po premiéře velkolepého Vánočního oratoria rozehrál Bach znovu všechny síly, tentokrát pro svátek Nanebevstoupení roku 1735: v zářivém D dur, s flétnami, hoboji, tympány a trubkami — a také s několika obratně přepracovanými staršími skladbami. Úvodní sbor například převzal z kantáty Froher Tag, verlangte Stunden (BWV Anh. I/18, 1732), provedené při otevření zrekonstruované Tomášské školy. Dvě působivé árie, altová a sopránová, pocházejí ze svatební serenády Auf! Süß entzückende Gewalt z roku 1725: alt oplakává Ježíšův odchod, zatímco soprán s radostí vyhlíží jeho návrat.

Zatímco tenor vypráví příběh, ostatní zpěváci do něj vstupují osobními úvahami, jako právě v altové árii. Mnozí posluchači v ní poznají poněkud zdobnější podobu Agnus Dei z Mše h moll. Sopránová árie vyzařuje nadpozemskou naději. Bach ji zdůrazňuje tím, že vysoké flétny, hoboj a soprán doprovází „bassetto“ — nezvykle vysoko položená basová linka hraná houslemi a violami. Původní svatební text Unschuld, Kleinod reiner Seelen přitom hudbou nádherně prosvítá.

Následují ještě dvě ariosa neboli doprovázené recitativy s pestrým obsazením dechových nástrojů. V části Ach ja! so komme bald zurück přichází mimořádně dojemný okamžik: pomalu klesající basová linie vytváří ostré disonance a vyjadřuje citovou odezvu posluchače na Ježíšův odchod.

Návštěvníci bohoslužeb téměř jistě nezpívali Bachovy kantátové chorály společně se sborem, jejich melodie však bezpečně poznávali. Píseň Von Gott will ich nicht lassen zde Bach použil dvakrát. Poprvé s jasnou symbolikou, v prostém chorálu posazeném mimořádně nízko: Ježíš je nyní v nebi, vysoko nad stvořením. Poté se rozjásaný závěrečný sbor stane zrcadlem velkoleposti a rytmické energie úvodu. A všimněte si, s jakou vynalézavostí Bach zasazuje mollovou melodii do výsostně durové tóniny trubek — D dur.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 2 parts (in 11 movements) Composition Year 1738 in Leipzig

Poslech