BWV 233

Mass

Typ
Chorály a větší duchovní skladby
Datace
1738–39?
Místo
neuvedeno
Tónina
F major
Obsazení
3 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
Části
6

Stručně

V katalogu IMSLP je 0233 vedeno dílo „Mass“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch.

Popis

V katalogu IMSLP je 0233 vedeno dílo „Mass“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch. Katalog uvádí tóninu F major. Datace v katalogu: 1738–39?. Poznámka IMSLP: based on BWV 233a, BWV 11, BWV 40, BWV 102, BWV Anh.18.

All of Bach

Behind the music

Sonderweg

Bach si práci sám ztížil

„Ať je to jakkoli, tato mše představuje v Bachově hudbě Sonderweg, svébytnou cestu,“ říká dirigent Hans-Christoph Rademann. Úvodní důstojné Kyrie je napsáno ve starém stylu po vzoru Palestriny. Bach je zkomponoval už ve Výmaru a v pětihlasé první verzi zpívá první soprán chorální melodii Christe, du Lamm Gottes. Text této původní podoby byl zčásti německý, a převést jej do zcela latinské verze proto vyžadovalo značnou vynalézavost. Chorální melodii hrají lesní rohy a hoboje.

Bach si ostatně práci ztížil také tím, že do dalších částí začlenil starší skladby. V Qui tollis například slyšíme původně pasivní hobojovou melodii Weh der Seele z kantáty Herr, deine Augen sehen nach dem Glauben, BWV 102. Výrazem dobře odpovídá slovům o tom, „jenž snímá hříchy světa“. Také zde Bach provádí mnoho drobných změn. Z altu se stane soprán, hudba je jako celek sevřenější a pěvecká linka se místy upravuje. Zvlášť na slově Qui zazní krátký krok vzhůru tam, kde byl v originálu jediný dlouhý tón na slově Weh. Pro Cum Sancto Spiritu Bach použil úvodní část kantáty BWV 40.

„Luterské“ mše BWV 233–236

Čtyři krátké mše, které Bach napsal ve třicátých letech osmnáctého století, jsou zahaleny tajemstvím. Tyto „luterské“ neboli „krátké“ mše mají pro Bacha neobvykle latinský text a skládají se pouze z Kyrie a Gloria. Navíc je sestavil téměř výhradně z materiálu pocházejícího z několika duchovních kantát.

Zdá se rozumné předpokládat, že v těchto mších vytvářel bezpečné útočiště pro některé své oblíbené skladby. Latinskou mši neutrálního charakteru bylo možné použít při mnohem více příležitostech než německé kantáty určené pro jediný konkrétní okamžik církevního roku. Stále však zůstává otázkou, proč zvolil latinu. Možná chtěl mšemi upevnit vztahy s katolickým králem Augustem III., který právě nastoupil na trůn v Drážďanech. Jistě víme alespoň to, že jinou mši z této řady, Mši h moll, kterou později rozšířil, věnoval Augustovi roku 1733.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 6 movements Composition Year 1738

Poslech

Média zatím čekají na ověření.