BWV 140

Wachet auf, ruft uns die Stimme

Bděte, volá nás ten hlas

8 / 10 · Výborný Bach
Typ
Kantáty
Datace
1731
Místo
neuvedeno
Tónina
E♭ major
Obsazení
3 × sólové hlasy · smíšený sbor · orchestr
Části
7
Délka nahrávky
28 min 57 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0140 vedeno dílo „Wachet auf, ruft uns die Stimme“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch.

Popis

V katalogu IMSLP je 0140 vedeno dílo „Wachet auf, ruft uns die Stimme“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 3vv ch orch. Katalog uvádí tóninu E♭ major. Datace v katalogu: 1731. Poznámka IMSLP: movt.IV adapted in BWV 645.

All of Bach

Behind the music

Plná symboliky

Rozhodující okamžik přichází přesně uprostřed

V kantátě Wachet auf, ruft uns die Stimme se všechno točí kolem podobenství o moudrých a pošetilých pannách. Celou noc čekají s rozsvícenými lampami na příchod ženicha. Pět si jich přineslo zásobu oleje, aby jejich světlo neuhaslo. Ostatním olej dojde, a tak si odejdou koupit další. Právě během jejich nepřítomnosti ženich dorazí. V Bachově Bibli opatřené poznámkami je tento příběh z Matoušova evangelia vykládán jako alegorie. Moudré panny představují planoucí víru a bdělost, ženichův příchod návrat Krista. Tento okamžik nastane přesně uprostřed kantáty, ve slavném chorálu zpívaném tenory, který Bach později přepsal pro varhany.

Poznámky k podobenství v Bachově Bibli odkazují také k Písni písní, starozákonní svatební knize, a k hebrejským komentářům a svatebním obyčejům. Také v židovské tradici byli ženich a nevěsta vykládáni jako duše a Bůh Izraele. Kdyby 25. listopadu 1731 seděl v lipském kostele svatého Mikuláše některý židovský obyvatel města, rozpoznal by značnou část symboliky. Úvodní sbor, v němž chorální melodii zdvojuje lesní roh, mu mohl dokonce připomenout šofar, tradiční beraní roh. Ten by zazněl při židovském Novém roce na začátku října, aby všechny symbolicky probudil.

Je to pěkná představa, ale dosti nepravděpodobná, protože v Lipsku Bachovy doby nebyli Židé příliš vítáni. Jen několik týdnů před prvním provedením BWV 140 si lipští obchodníci na přítomnost Židů ve městě ostře stěžovali. Společná židovsko-křesťanská symbolika kantáty se vlastně lépe hodí do Naardenu, kde žila čilá židovská obec a právě roku 1730 tam byla otevřena nová synagoga. Velký kostel v Naardenu je proto pro tuto výjimečnou kantátu inspirativním prostředím.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 7 movements Composition Year 1731 in Leipzig

Poslech