BWV 645

Wachet auf, ruft uns die Stimme

Bděte, volá nás ten hlas

10 / 10 · Božská hudba
Typ
Varhanní skladby
Datace
1748–49
Místo
neuvedeno
Tónina
E♭ major
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno
Délka nahrávky
4 min 19 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0645 vedeno dílo „Wachet auf, ruft uns die Stimme“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0645 vedeno dílo „Wachet auf, ruft uns die Stimme“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Katalog uvádí tóninu E♭ major. Datace v katalogu: 1748–49. Poznámka IMSLP: based on movt.IV of BWV 140.

All of Bach

Behind the music

Nejvyšší bdělost

Prostá úprava ukazuje Bachovu genialitu

Pět moudrých a pět pošetilých panen čeká na své ženichy. Když padne noc a žádný nápadník není v dohledu, moudré panny zhasnou lampy, zatímco pošetilé jdou bez přemýšlení spát. Když muži uprostřed noci dorazí, moudré jsou připraveny vyrazit, pošetilé však svou příležitost propásnou: došel jim olej a nemají světlo. Toto podobenství z Matoušova evangelia o bdělosti a posledním soudu se čte o závěrečné neděli církevního roku. Logicky se spojilo s chorálem Wachet auf, ruft uns die Stimme. Bachova varhanní verze je možná jeho nejznámější varhanní skladbou hned po Tocattě a fuze d moll BWV 565.

Chorální úprava je víceméně doslovným přepisem věty Zion hört die Wächter singen, čtvrté části Bachovy mistrovské kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme, BWV 140. Unisono vedené party violy a houslí přebírá pravá ruka, bas připadá pedálu a chorál zní v tenoru. Úprava je prostá, ale obsahuje několik překvapivých triků. Chybějící harmonie nad nyní obnaženým basem je například sotva postřehnutelná díky přidaným průtahům a dalším ozdobám. V tom spočívá podstata Bachovy geniality: i bez propracovaného continua jeho melodie bezpečně obstojí.

Schüblerovy chorály BWV 645–650

Mají čísla i vlastní označení, to však ještě neznamená, že šest okouzlujících Schüblerových chorálů upravil sám Bach. Pět je transkripcemi známých kantátových vět a šestý může být rovněž úpravou dnes ztraceného díla. Někteří interpreti, například varhaník Wolfgang Zerer, o mistrově ruce nepochybují a rozpoznávají v cyklu promyšlenou stavbu. Jiní odborníci však vidí velký rozdíl mezi Bachovými vlastními vytříbenými transkripcemi a těmito skladbami, často převedenými na varhany značně doslovně.

Svěřil snad mistr práci například synu Wilhelmu Friedemannovi? Chtěl vedle nejvirtuóznějších varhaníků z Clavier-Übung III nabídnout příležitost také hráčům oblíbenější hudby? A staly se tyto hity v upravené podobě rovněž prodejními úspěchy? Odpovědi neznáme. Faktem však je, že Bach sám vlastnil výtisk Schüblerova vydání, pozoruhodný množstvím oprav a změn, které do něj skladatel v posledních letech života zanesl.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech