BWV 209

Non sa che sia dolore

8 / 10 · Výborný Bach
Typ
Kantáty
Datace
1729?
Místo
neuvedeno
Tónina
B minor
Obsazení
sólový hlas · flétna · smyčcový soubor · basso continuo (generálbas)
Části
5
Délka nahrávky
23 min 8 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0209 vedeno dílo „Non sa che sia dolore“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: v fl str bc.

Popis

V katalogu IMSLP je 0209 vedeno dílo „Non sa che sia dolore“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: v fl str bc. Katalog uvádí tóninu B minor. Datace v katalogu: 1729?.

All of Bach

Behind the music

Kantáta BWV 209: „Non sa che sia dolore“ (v překladu „Neví, co je bolest“) je jednou z mála světských kantát Johanna Sebastiana Bacha napsaných na italský text (druhou je BWV 203).

Základní údaje

  • Autor: Johann Sebastian Bach

  • Žánr: Světská / příležitostná kantáta (it. Cantata profana)

  • Obsazení: Sólový soprán, příčná flétna (flauto traverso), dvoje housle, viola a basso continuo.

  • Vznik: Pravděpodobně kolem roku 1729–1734 v Lipsku (přesné datum a autor textu zůstávají neznámé).

  • Příležitost: Skladba vznikla jako rozlučková kantáta na počest mladého učence nebo umělce, který opouštěl Lipsko a vracel se do své domoviny (pravděpodobně do Itálie nebo za diplomatickou službou).

Struktura skladby

  1. Sinfonia (h moll) – Rozsáhlá, virtuózní a velmi expresivní instrumentální předehra v pomalém tempu, kde dominuje sólový part flétny a houslí. Často se uvádí i samostatně na koncertech.

  2. Recitativ: Non sa che sia dolore – Sólový soprán provází myšlenka, že ten, kdo nikdy nezažil loučení s vlastí a přáteli, nezná skutečnou bolest.

  3. Árie (e moll): Partirò, partirò, ma rammentati – Melancholická árie plná emocí z odchodu, doprovázená smyčci.

  4. Recitativ: Tugurio d'Anfriso – Oslavný text chválící město Ansbach (případně odkaz na mýtické pastýřské prostředí).

  5. Árie (h moll): Ricetti gramezza e pavento – Živá, povzbudivá a optimistická závěrečná árie s virtuózním partem příčné flétny přející šťastnou cestu.

Zajímavosti

  • Otázka autenticity: V minulosti někteří muzikologové zpochybňovali Bachovo autorství kvůli italskému textu a neobvyklému galantnímu stylu, avšak dnes je skladba všeobecně uznávána jako autentické dílo s typickou bachovskou invencí a bohatou kontrapunktickou prací.

  • Flétnový part: Spolu se Suitou h moll (BWV 1067) patří Sinfonia a závěrečná árie této kantáty k nejkrásnějším a technicky nejvýraznějším partům pro barokní příčnou flétnu v Bachově tvorbě.

Části díla

IMSLP uvádí: 5 movements Composition Year 1729? (or 1708-17) in Leipzig

Poslech