BWV 226
Der Geist hilft unser Schwachheit auf
Duch nám pomáhá v naší slabosti
- Typ
- Chorály a větší duchovní skladby
- Datace
- 1729
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- B♭ major
- Obsazení
- 2 × smíšený sbor · orchestr
- Části
- 3
Stručně
V katalogu IMSLP je 0226 vedeno dílo „Der Geist hilft unser Schwachheit auf“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 2ch orch.
Popis
V katalogu IMSLP je 0226 vedeno dílo „Der Geist hilft unser Schwachheit auf“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: 2ch orch. Katalog uvádí tóninu B♭ major. Datace v katalogu: 1729.
All of Bach
Behind the music
Letniční oheň u hrobu
Bachův původní rukopis přináší odpovědi a zároveň klade nové otázky
Kdybychom neznali přesné okolnosti vzniku tohoto moteta, snadno bychom se mohli domnívat, že je Bach napsal pro radostnou svatodušní bohoslužbu. Při lehkém rytmu passepiedu a jásavých zvoláních Der Geist hilft! se jen těžko sedí bez hnutí. Přidávají se ozdobné řetězce not, jimiž tradičně vstupuje Duch svatý, a útěšný verš z Lutherova svatodušního chorálu Komm, heiliger Geist. K činu však Bacha nepřiměla slavnostní příležitost. Právě naopak: Der Geist hilft unser Schwachheit auf vzniklo pro vážnou pamětní bohoslužbu a pravděpodobně bylo pečlivě připravováno ve spolupráci se samotným umírajícím, rektorem Tomášské školy Johannem Heinrichem Ernestim (1652–1729).
Výjimečné je, že dodnes máme téměř všechny originální prameny: Bachovu pracovní partituru i vokální a instrumentální party, které doma opisovali mimo jiné Anna Magdalena a Carl Philipp Emanuel. Dovolují nahlédnout do Bachova pracovního postupu, například do rozdílu mezi komponováním a pořízením „čistopisu“. Použil však starší hudbu, třeba sopránový duet pro úvodní oddíl? Zazněl chorál, který je uveden v partech, nikoli v partituře, současně s ostatními částmi, nebo až po nich? Zemřel Ernesti dříve, než se čekalo, a proměnil tak dílo v práci narychlo? Bylo by téměř zázračné, kdyby Bach dokázal tak složitou skladbu během několika dnů napsat i nacvičit pro událost určenou nejvyšší společnosti. Historie jejího vzniku zůstává předmětem dohadů.
Význam moteta je však naprosto jasný. Slova zdůrazňují prosbu a modlitbu, Boží útěchu a přímluvu. Těsně tak odpovídají pohřební řeči, která hovořila o pomoci Ducha svatého v posledních hodinách života a o naději na život věčný. Bach podtrhl množství půvabných detailů: ostré disonance při křížení dvou hlasů na slově Schwachheit, velké skoky na hilft auf, vzdechové motivy u unaussprechlichem Seufzen nebo energickou dvojitou fugu se samostatnými tématy pro Der aber die Herzen forschet, přísně ve starém stylu, a denn er vertritt die Heiligen, lehčí a baroknější. Chorál na melodii pocházející ještě z doby před reformací nakonec všechno napětí rozřeší a s důvěrou obrátí pohled k nebi.
Moteta BWV 225–231, 118 a Anh. 159
Kantáty byly Bachovým každodenním chlebem a pravidelnou součástí jeho týdenních povinností tomášského kantora. S motety to bylo úplně jinak. Kromě kantáty se v Lipsku hrálo jen málo nové hudby; skladby se vybíraly především ze sbírky motet Florilegium Portense. Bach tak měl prostor psát díla na objednávku pro soukromé příležitosti, často pohřby. Desítky z nich se bohužel nejspíš ztratily. Na rozdíl od ostatních Bachových vokálních děl však skladby, které se dochovaly, zůstaly na repertoáru nepřetržitě od svého vzniku.
Dochovaná autentická moteta – devět skladeb, ačkoli bádání pokračuje – navazují na žánr s úctyhodnou tradicí. Na pozadí přísné renesanční polyfonie převzala Schützova generace (1585–1672) prvky z opulentních vícesborových děl Giovanniho Gabrieliho a dala jim středoněmeckou luterskou podobu. Také u Bacha se obsah soustředí na chorály a biblické úryvky, zatímco světský madrigalismus, jednoduše řečeno hudební znázorňování slov, slouží pouze k posílení výrazu duchovního žánru.
Části díla
IMSLP uvádí: 1 motet (in 3 sections) Composition Year 1729 in Leipzig
Poslech
Média zatím čekají na ověření.